Když se Babišovi v politice hodí i sebevražda vlastního manažera

Zneužití smrti v politickém boji

Když se Babišovi v politice hodí i sebevražda vlastního manažeraNOVÉ
Domov

Tomáš Pergler

Vůbec jsem nechtěl do politiky jít, ale když se nikdo jiný mezi námi, kluky z velkého byznysu nenašel, tak jsem to tedy vzal. Vlastně mě to mezi všemi těmi neefektivními politiky strašně rozčiluje, ale když už jsem vaše jediná spása, tak vás zachráním. Všichni ti nepřející, kteří mě kritizují, samozřejmě lžou, podvádějí, kradou a korumpují. Držte mi palce, abych dokázal odolat té nenávisti. Samozřejmě za obrovských obětí, které budu snášet já, moje rodina i firma. Nositelem této komunikační mantry je Andrej Babiš. Naposledy ji předvedl před studenty Univerzity Pardubice, kdy jako příklad hrůzy, kterou zažívá v politice, uvedl sebevraždu manažera Masozávodu Krahulčí. Údajně proto, že neunesl v novinách publikovaný negativní test na jeden salám. Jak se ukázalo, vše nakonec bylo jinak.

Leccos napověděl už jeho projev ve sněmovně při projednávání kauzy Čapí hnízdo. Přestože tvrdil, že rodina je pro něj to nejcennější, neváhal ji zatáhnout do přízemní dotační finty kvůli částce, jež odpovídá pouhému zlomku ročního zisku jeho koncernu. Uplynulý týden překročil bez většího povšimnutí další hranici, pro svůj marketing si přizpůsobil tragédii jednoho ze svých zaměstnanců.

Ve středu 4. května si té věty pronesené v aule Univerzity Pardubice všiml jen málokdo. Padla v rámci dotazů po ministrově přednášce o veřejných financích. Jeden ze studentů se zeptal, zda předseda hnutí nelituje svého vstupu do politiky. Pro oligarchu vítaná nahrávka, aby pohovořil o utrpením svém i svého Agrofertu na příkladu jehel v Kosteleckých uzeninách a „pomluv“ na salám Vysočina. „Dopad na firmu je hrozný, lidi jsou zlí,“ říká a pak v jedné větě přidává historku, která za normálních okolností každým otřese: „Bohužel vyšel v Blesku článek v sobotu, že ta naše Vysočina je úplně hrozná a ten šéf výroby v pondělí spáchal sebevraždu,“ vypadne z něj (viz zvukový záznam). Ponurou souvztažnost dál nerozvíjí, jakoby jen prolnul svůj stesk nad úklady nepřátel dalším bonmotem.

Politický boj vždycky zahrnoval účelové používání pravdivého a nepravdivého, tak už to bohužel chodí. Politik ale nesmí překročit meze vyložené nechutnosti. A mezi ně jistě patří i zneužívání smrti, navíc tragické. V polovině dubna se v deníku Blesk skutečně objevil chuťový test salámů Vysočina a nejhorší známku v něm získal salám od jednoho z Babišových závodů, nebyly to však Kostelecké uzeniny, ale Kmotr. Za několik dní také skutečně došlo k sebevraždě jednoho z manažerů. Jak ale deníku ECHO24.cz opakovaně potvrdil mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka, jednalo se o manažera z úplně jiného závodu (Krahulík – Masozávod Krahulčí), jehož Vysočina naopak zmíněný test vyhrála. A co je hlavní, tragédie podle něj s testem nesouvisela. „Nemáme informace o tom, že by tato nešťastná událost měla souvislost s testem výrobků,“ uvedl Hanzelka.

Čtěte také: Poškodilo Babiše u voličů Čapí hnízdo? Podle průzkumu ČT ne

Zneužívat v politické kampani úmrtí je víc než obyčejný přešlap. Polehčující okolností nemůže být ani údajná ministrova chřipka či lehký zápal plic. Úmrtí obecně patří mezi to poslední, co lze znevažovat. Osobní tragédie onoho člověka neměla být nikdy zmíněna na veřejnosti. Kdyby ji vicepremiér nepoužil k budování své aury trpitele, samozřejmě by o ní nebylo psáno ani v tomto článku.

Byla to celkem nenápadná zmínka. Kdo ji chce ale slyšet, ten uslyší. Kdo slyšet nechce, ať se později nediví.

Další zajímavé články si přečtěte v Týdeníku Echo zde