Nečasová, Rath, Vitásková. Nález ÚS může zvrátit stovky kauz

Až stovky případů včetně kauzy Jany Nečasové (dříve Nagyové) či exhejtmana Davida Ratha mohou padnout v souvislosti s aktuálním nálezem ústavního soudu. Ten zarazil dosavadní praxi, kdy si státní zástupci soudy rozhodující o povolení k domovním prohlídkám, uvalení vazby či odposleších vybírali. Podle usnesení je takový postup protiústavní – návrh by se měl dostat k příslušnému soudci v místě, kde se trestný čin stal. Přestože není nález platný zpětně, hrozí, že si obvinění budou stěžovat a důkazy proti nim znevěrohodní.

„S judikátem jsme se seznámili teprve ve středu, právník se tím zabývá. Zjišťujeme, zda je nález použitelný také na můj případ. Samozřejmě pokud bychom zjistili, že ano, stěžovat si budeme. Podali jsme ještě ústavní stížnost, ve které namítáme v podstatě stejnou záležitost, v jaké rozhodl Ústavní soud,“ řekl deníku ECHO24.cz hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil (ČSSD), který čelí obvinění z korupce.

Podplácet měl hejtman Rozbořil údajně olomoucké policisty kvůli vyšetřování výstavby jezdeckého areálu. Obviněn byl loni na podzim po razii Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu v souvislosti s korupční kauzou Vidkun. Přestože k trestnému činu mělo dojít v Olomouci, o prohlídkách a vazbách rozhodl Okresní soud v Ostravě.

Jako jeden z prvních na usnesení ústavního soudu reagoval Shahram Zadeh obviněný z daňových úniků. V jeho případě o vazbě rozhodl soud ve Znojmě, i když íránský podnikatel měl podle obžaloby podvádět v Brně. Zadeh dá prý podnět ke stížnosti pro porušení zákona ministerstvu spravedlnosti a podá trestní oznámení na státního zástupce a soudkyni znojemského soudu.

Ohradí se také někdejší vysoký státní úředník Roman Boček (ODS), který měl figurovat v údajném uplácení poslanců z ODS Petra Tluchoře, Ivana Fuksy a Marka Šnajdra v kauze Nagyová. Jeho obhájce bude požadovat zastavení trestního stíhání.

Nečasová, Rath i Vitásková

Zvrátit trestní stíhání ale může aktuální nález i v dalších kauzách. Týká se to například případu někdejší šéfky kabinetu Petra Nečase Jany Nečasové nebo exhejtmana Středočeského kraje Davida Ratha. Vliv by to mohlo mít i na stíhání předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové či případ senátora a bývalého vicepremiéra Jiřího Čunka (KDU-ČSL).

Podle pravicových poslanců z řad ODS a TOP 09, kteří před dvěma lety ústavní stížnost podali, se mohou protiústavní postupy týkat až stovek případů. Z dané praxe viní především Vrchní státní zastupitelství v Olomouci v čele se žalobcem Ivo Ištvánem.

„Myslím, že můžeme mluvit až o stovkách případů. Stížnosti zřejmě padnou, ale Olomouc si nemůže dělat, co se mi zlíbí. Státní zástupci postupovali protiústavně. Nezákonné získávání důkazů, které se v jistý čas stalo téměř praxí, nemůže u českých soudů projít,“ komentoval serveru poslanec ODS Marek Benda.

Žalobci prý budou zbytečně pendlovat

Podle olomouckého státního zastupitelství žalobci postupovali v souladu s trestním řádem. Ústavní nález přináší prý jiný výklad zákona, který však může práci stáních zástupců zkomplikovat. Problém bude podle náměstka olomouckého vrchního zástupce Pavla Komára především s přejezdy po republice, kterými se stíhání zbytečně prodlouží.

„Komplikace nebudou do minula. Soudce zpravodaj u nálezu jednoznačně deklaroval, že nepůsobí zpětně. Případné stížnosti by měly být zamítnuty. Paragraf 26 platí v nezměněné podobě více jak 22 let, nelze zpochybnit většinu věcí, kde byla činná krajská a vrchní státní zastupitelství,“ uvedl pro deník ECHO24.cz náměstek Komár.

„Komplikace se objeví v nových věcech, kde bude rozhodovat soud. Bude to časově náročnější a kvůli přejezdům i dražší. Problematické to bude hlavně v případech, kde bude potřeba rozhodovat rychle. Například při zadržení podezřelého z vraždy je potřeba rychle předložit rozhodnutí o vzetí do vazby,“ sdělil Komár dále deníku ECHO24.cz.

Ústavní soud nález vyhlásil minulý týden. Zabýval se vyhláškou ministerstva spravedlnosti o jednacím řádu státních zastupitelství z podnětu poslanců ODS a TOP 09, požadovali zrušení dvou jejích částí. Otevírají podle nich prostor pro účelové přesouvání konkrétních kauz. Soud jim sice nevyhověl, v odůvodnění ale uvedl, že není možné vybírat si tak jako doposud i soudy: soud tedy musí být místně příslušný.

To znamená ránu především pro olomouckého vrchního státního zástupce Ivo Ištvana, jak upozornil již na začátku týdne deník ECHO24.cz. Jeho úřad dozoroval nebo dozoruje několik významných kauz, v nichž došlo k vedení řízení pobočkou státního zastupitelství a k rozhodování okresním soudem, aniž by jejich sídlo souviselo s místem údajného spáchání daného skutku.

Návrh na zrušení dvou částí vyhlášky dostali ústavní soudci už v roce 2014 v souvislosti s obviněním někdejšího premiéra Petra Nečase (ODS) z podplácení tří bývalých poslanců. Vyhláška prosazená ministryní spravedlnosti Marií Benešovou (ČSSD) umožnila, aby se kauzou zabývalo olomoucké vrchní státní zastupitelství místo pražského.

Čtěte také: Žalobce Ištvan narazil. Zástupci si nemohou vybírat libovolně soudy

Konec manipulacím s případy?