Žalobce Ištvan narazil. Zástupci si nemohou vybírat libovolně soudy

ÚSTAVNÍ SOUD ROZHODL

Žalobce Ištvan narazil. Zástupci si nemohou vybírat libovolně soudyAKTUALIZUJEME
Domov

Filip Nachtmann

Ústavní soud ve středu vyhlásil nález, který může pohnout českou justicí i politikou. Státní zastupitelství si nadále nemůže nekontrolovaně vybírat, kterému soudu podá například návrh na vzetí do vazby, odposlech nebo domovní prohlídku. Po letech tak odpadne podezření, že si státní zastupitelství v některých případech volí ty soudy, kde má větší šance na úspěch, místo aby návrh dostal na stůl soudce příslušný podle místa spáchání činu.

Soud sice nevyhověl skupině pravicových poslanců a nezrušil část napadené vyhlášky o jednacím řádu státního zastupitelství, která umožňuje státním zastupitelům svévolně přesouvat případy mezi jednotlivými úřady, v odůvodnění ale uvedl, že není možné vybírat si tak jako doposud i soudy: soud tedy musí být místně příslušný. To znamená ránu především pro olomouckého vrchního státního zástupce Ivo Ištvana. Jeho úřad dozoroval nebo dozoruje několik významných kauz, v nichž došlo k vedení řízení pobočkou státního zastupitelství a k rozhodování okresním soudem, aniž by jejich sídlo souviselo s místem údajného spáchání daného skutku.

Ústavní stížnost podali poslanci především z řad ODS před dvěma lety kvůli stíhání svého někdejšího předsedy Petra Nečase poté, co byl obviněn z podplácení trojice bývalých poslanců. ODS ve stížnosti obviňuje tehdejší ministryni spravedlnosti Marii Benešovou z toho, že prolomila ústavní právo občanů na jejich zákonného soudce. Čím? Tím, že podle ODS vyhláškou umožnila praxi, kdy státní zastupitelství může určitou kauzu podat v podstatě libovolnému soudu.

Ústavní soud v pondělí konkrétně zdůraznil, že v přípravném řízení by měl i v případě změny státního zastupitelství rozhodovat místně příslušný soud. Dosavadní praxe, kdy si státní zástupce mohl v podstatě libovolně vybrat soud, podle poslanců otevírala možnost pro manipulaci zejména s citlivými kauzami.

Nález podle zpravodaje soudu Jaroslava Fenyka nemá přímý dopad na případy z minulosti. Experti nicméně upozorňují, že zatím není jisté, jaký vliv bude mít na některé běžící kauzy. Obvinění prý mohou například namítat, že o vzetí do vazby rozhodl nepříslušný soudce, a žádat odškodné. Pokud domovní prohlídku nařídil nepříslušný soudce, může být zpochybňována použitelnost důkazů nalezených při prohlídce.

Blažek: Snad jde o konec balkanizace trestního práva

„Nález rozhodně vítám. Ústavní právo zaručuje, že soudce se určuje podle pravidel příslušnosti daných zákonem, nikoli rozhodnutím státního zastupitelství,“ vysvětluje advokát Jan Vučka, který se specializuje na trestní a ústavní právo. „Je to jedna z nejdůležitějších záruk spravedlivého procesu. Pokud by si někdo mohl vybrat soudce dle svého přání, samozřejmě by vždy zvolil soudce, který mu bude stranit. Pak ale nepůjde o spravedlivý proces s rovností stran,“ dodává.

Podle exministra spravedlnosti Pavla Blažka, který u soudu zastupoval skupinu poslanců ODS a TOP 09, by se nález mohl stát koncem balkanizace českého trestního práva. Dosavadní postup státního zastupitelství v některých věcech byl údajně zcela protiústavní. „Probíhají nějaká trestní řízení, kde byly zcela jednoznačně podle dnešního nálezu Ústavního soudu nezákonně získávány důkazy, rozhodovaly nezákonné soudy o vazbách a dalších omezeních lidských práv,“ uvedl Blažek s tím, že obhajoba bude pravděpodobně s názorem soudu v těchto kauzách dále pracovat. Ministerstvo spravedlnosti by podle Blažka mělo zvážit v některých případech stížnosti pro porušení zákona.

Čtěte také: Kauzy Nečas či Rath. ODS chce omezit svévoli státních zástupců

Vučka připomíná, že se státní zastupitelství dlouho tvářilo, že nemusí zásadu příslušnosti soudu vždy respektovat a může si samo vybírat soudce, který rozhodne o vazbě nebo domovní prohlídce. V této souvislosti připomněl případ tří poslanců obviněných v roce 2013 z údajného podplácení funkcemi: „Čin se měl odehrát v Praze, ale z nejasných důvodů o vzetí do vazby rozhodoval soudce Okresního soudu v Ostravě. V právnické obci vzbuzovaly podobné případy stále větší roztrpčení.“

Jak již minulý týden informoval deník ECHO24.cz, poslanci ODS zmiňovali ve své ústavní stížnosti několik dalších případů nejasného výběru soudu, například u exhejtmana Davida Ratha či senátora Jiřího Čunka. Ústavní soudci se však při vyhlášení nálezu vyhnuli jmenování jakékoli konkrétní kauzy a omezili se jen na teoretický rozbor, proč je nutno přísně dodržovat právo na zákonného soudce.

Soudci ve svém rozhodnutí nebyli zcela jednotní, tři z nich zaujali k nálezu odlišná stanoviska.