Boje v kurdském městě znemožnily matce pohřbít dceru

Boje v kurdském městě znemožnily matce pohřbít dceru
Město Cizre Foto: Foto: Wikimedia Commons
Svět

df Echo24

Kurdská žena, otupělá žalem, sedí ve své zahradě s připnutou fotografií její dcery na šatech a vypráví pro reportéra BBC Marka Lowena příběh, který by nechtěl prožít nikdo. „Byla to střela od odstřelovače,“ říká Emine Cagrigaová. „Cemile byla u vstupní brány. Běžela jsem k ní a křičela její jméno. Najednou se zhroutila. Řekla‚ ‘mami‘, a pak zemřela,“ vypráví žena s pohledem do prázdna.

V jihotureckém městě Cizre ležící na hranici se Sýrií operovaly od začátku září vládní ozbrojené složky proti členům teroristické organizace PKK, jak je eviduje vedle Turecka i Evropská unie a USA. Po dobu operace platil ve městě zákaz vycházení a po krátké pauze byl zákaz opět obnoven. Z města se stalo bojiště a podobný vývoj je i v největším městě oblasti Diyarbakir.

Vláda tvrdí, že operace vyhnala PKK, jež je jako politická strana v Turecku zakázána, z jejího semeniště. V Cizre byl prý zabit pouze jeden civilista, ostatní byli bojovníci. Místní obyvatelé ale prohlašují, že civilistů bylo zabito přes dvacet.

Kvůli devítidennímu zákazu vycházení nebylo možné poskytnout pomoc raněným. Žádná ambulance nepřijela ani k desetileté Cemile, dceři Emine Cagrigaové. „Nemohli jsme ji ani pohřbít. Nechala jsem její tělo ležet vedle sebe až do rána a držela ji za ruku,“ vzpomíná matka. „Pak jsem ji položila do lednice. Nechtěla jsem ji nechat se rozkládat. Nechali jsme ji tam dva dny, než jsme ji mohli pohřbít.“ Emine musela lednici schovat do jiné místnosti, protože ostatní děti z ní byly vyděšené.

„Cemile byla anděl – byla část mé duše,“ povídá zdrcená matka. „Jak může vláda působit takovou bolest matkám? Proboha, co od nás chcete?“ ptá se a viní z násilí tureckou vládu prezidenta Recepa Erdoğana.

V tom se ostatně shoduje s prvním českým velvyslancem v Ankaře, Tomášem Laněm. Podle něj se chtěl Erdoğan stát neomezeným vládcem Turecka, ale plány mu zhatily výsledky červnových voleb, po kterých Erdoğanova strana AKP ztratila většinu v parlamentu. Turecký prezident pak nemohl změnit ústavu.

„Mezitím došlo koncem července k sebevražednému útoku na prokurdském shromáždění ve městě Suruç, při kterém zemřelo přes 30 lidí. Rozpoutalo se násilí a turecká vláda okamžitě začala bombardovat kurdské tábory na irácké straně hranic. Strana kurdských pracujících samozřejmě odpověděla, násilí eskalovalo a nacionalisté začali vypalovat budovy patřící prokurdské straně HDP,“ řekl Tomáš Laně v rozhovoru pro iDnes.cz.

Právě opoziční strana HDP podle Laněho znemožnila Erdoğanovi uskutečnit jeho cíl. Turecké ozbrojené složky nyní obléhají město Cizre, které hlásí desítky obětí. „Viníkem tohoto násilí je prezident Erdogan,“ má jasno český diplomat. Hlava státu se prý Kurdům mstí, že nevolili jeho stranu, ale opoziční Lidovou demokratickou stranu (HDP).

Kurdové obviňují tureckou vládu z tajné dohody s Islámským státem. Turecko sice zahájilo nálety na pozice IS, ale jejich počet je nesrovnatelně nižší než náletů na kurdské bojovníky, kteří vzdorují islámským radikálům na severu Sýrie a Iráku.

Kurdští radikálové páchají od červencového útoku na shromáždění v Suruç atentáty na turecké bezpečnostní složky. Guvernér jihovýchodní provincie Mardin, kde se nachází kurdská většina, označuje jednání radikálů z PKK za zločiny proti lidskosti. „Turecko zasahuje proti teroristickým organizacím, jako by to udělala každá země,“ prohlásil Ömer Koçak pro BBC.

Turecko se zatím připravuje na předčasné parlamentní volby, které by se měly konat v listopadu. Za současné bezpečnostní situace je ale jejich konání ohroženo. Turecko se podle velvyslance Laněho možná řítí do občanské války.