Petřín není stabilní. Lanovka nepojede až do jara
Problém jménem Petřín
NOVÉ
Lanová dráha na Petřín bude od září sedm měsíců mimo provoz. Nejdelší výluka turisticky oblíbeného prostředku od otevření bude doprovázet kompletní rekonstrukce technického zázemí lanovky. Podle geologů nejsou vyloučeny ani práce na zpevnění kopce, který působením vody a vlivem podloží ztrácí stabilitu. Sanační a zpevňovací práce v prostorách lanovky potvrdili pro ECHO24.cz i zástupci DPP.
Jako mimochodem se o nejdelším plánovaném odstavení provozu lanové dráhy na Petřín od roku 1985 zmiňuje Dopravní podnik hlavního města Prahy. Na stránkách podniku v části věnované petřínské lanovce se v šedém boxu nachází pouze prosté sdělení o nefunkčnosti dráhy až do března příštího roku.
„Od 7. září 2015 do 18. března 2016 včetně je lanová dráha z důvodu rekonstrukce mostu a stanice Nebozízek zcela mimo provoz (k opětovnému zprovoznění dojde 19. března 2016 v 9.00 hodin),“ stojí na stránkách DPP.
Plánovanou odstávku provozu pro ECHO24.cz potvrdila i mluvčí Aneta Řehková. „Během této doby dojde k rekonstrukci stanice Nebozízek, bude také provedena celková revize technického zázemí a údržbou projdou i vozy a koleje,“ řekla Řehková.
„Svah jako takový se sanovat v okolí stanice ani mostu nabude, bude se pouze sanovat podloží pod podpěrou č. 9. To znamená, že pod patkou nově vystavené podpěry se provedou vrty, které se následně zalejí betonem,“ pokračovala v popisu prací Aneta Řehková z DPP. „U ostatních podpěr dojde ke kontrole a opravě současného uložení. Svah se bude dále preventivně sledovat. Pro toto sledování budou provedeny vrtné sledovací sondy, do kterých bude zabudováno sledovací zařízení pro kontrolu horizontálních a vertikálních posuvů podloží,“ dodala Řehková.
Samotné opravy jsou nejdelším přerušením provozu od slavnostního znovuotevření v roce 1985. Je tak pravděpodobné, že kromě oprav spojených přímo s dráhou budou v blízkosti lanovky probíhat také zpevňovací a odvodňovací práce.
„Petřín je z hlediska geologické stavby jako dělán pro to, aby byl nestabilní,“ řekl pro ECHO24.cz Jan Čurda z České geologické služby. „Při nasycení hornin vodou ze srážek nebo např. z prasklého vodovodního řadu dochází k jejich klouzání po pevném masivu a následnému posuvu směrem dolů do údolí.“
Podle Čurdy je největším problémem Petřína právě voda, kvůli které musí být kopec v různých částech protkán systémem drenážních štol. Ty nejstarší vybudovali ve 12. století premonstrátští mniši. Strahovský klášter stojí totiž přímo na rozhraní půd, díky systému šachet ale více než 800 let odolával nestabilnímu umístění.
Až na začátku 20. století, kdy klášter prošel rekonstrukcí, se objevil první problém s pohybujícím se svahem. Architekt nechal totiž zasypat sutí odvodňovací kanály a tak se na památce začaly postupně objevovat praskliny. Stačilo ale šachty opět zpřístupnit, voda se přestala hromadit a Strahovský klášter se vlivem pohybu půd bortit přestal.
Petřín si déšť nepřeje
Nejdelší pauza ve fungování petřínské lanové dráhy byla v 2. polovině 20. století a to neuvěřitelných 20 let. Vlivem dlouhotrvajících dešťů a rapidnímu posuvu půd musela být lanovka ze dne na den kvůli rozestupujícím se kolejím uzavřena. Během dvou let byla dráha vlivem posuvu půd zcela zničena a její obnova trvala až do roku 1985. Lanovka byla znovuotevřena po důkladných sanacích a v bezmála 30 let starém provedení fungovala dodnes.
„Stabilitu Petřína navíc negativně ovlivňují betonové cesty a asfaltové povrchy, které nepřirozenému proudění vody a jejímu zadržování na nevhodných místech, napomáhají,“ popsal Jan Čurda z České geologické služby.
Podle něj je možné dvojí řešení situace; kopec ze shora „zatížit“ např. výstavbou budov a upevnit tak horniny, které se při nahromadění vody pohybují, nebo se postarat o dostatečný systém šachet pro odvádění vody. Vzhledem k umístění kopce a jeho využívání zejména pro rekreační účely ale podle Čurdy první možnost nepřipadá v úvahu, a tak je podle něj důležité, aby se zachovaly případně zdokonalily právě odvodňovací kanály.
„V současnosti je v Petříně umístěno 22 odvodňovacích štol. Systém je poměrně stabilní a na údržbu nenáročný. Tento staletý systém tak za minimální náklady může fungovat i nadále,“ vysvětlil Čurda. „Samozřejmě je nežádoucí svah zespodu více odlehčovat, čímž by se také mohl dát do pohybu.“
V současnosti horké teploty tak jedné z dominant českého hlavního města jen prospívají. V minulosti ale Problém by mohl nastat v okamžiku, kdy po táhlém suchu přijdou bouřky a s nimi velké množství srážek. Následné exogenní procesy pak mohou dílčí sesuvy půd zapříčinit.
Voda ale nebyla vždy problémem. Naopak se pro první provoz od roku 1891 do počátku první světové války v roce 1914 používala jako pohon. Podobně jako dnes už neexistující lanová dráha na Letnou se horní vůz napumpoval vodou, aby ho gravitace snesla dolů a zároveň aby síla vytáhla zespoda jedoucí vůz. I kvůli velké spotřebě vody se ale později přešlo na elektrický pohon.
