Má český ministr dopravy ‚řídit‘ vesmír? Vědci žádají kosmickou agenturu

jak češi pojmou vesmír

Má český ministr dopravy ‚řídit‘ vesmír? Vědci žádají kosmickou agenturuNOVÉ
Ilustrační foto Foto: Foto: Shutterstock
1
Domov
Kristýna Novotná
Sdílet:

Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace, v jejímž čele stojí vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), se začala zabývat návrhem na zřízení národní kosmické agentury. Ta by pod sebou měla nově sdružit veškeré aktivity související s výzkumem vesmíru, které jsou v současnosti roztroušené mezi řadou resortů. Rozhodující slovo má však ministerstvo dopravy, pod kterým podle vědců kosmonautika kvůli nezájmu úřadu dlouhodobě trpí.

„Společně s premiérem ČR považuje místopředseda vlády kosmický výzkum a přidružené aktivity za jednu z významných strategických priorit České republiky. S dalšími centrálními institucemi vedeme debatu o dlouhodobé podpoře tohoto sektoru a aktuálně je tato debata ve své počáteční fázi,“ uvedl deníku ECHO24.cz mluvčí rady pro výzkum při úřadu vlády Radek Melichar.

Finanční náklady spojené se vznikem agentury pro výzkum kosmu budou přitom podle mluvčího úřadu „rozpočtově neutrální“. „V současné době je již s nimi ve státním rozpočtu počítáno a tedy nepůjde o další finanční prostředky navíc,“ dodal Melichar.

Národní kosmická agentura, o jejímž možném vzniku informoval veřejnost Bělobrádek na konci března během návštěvy Spojených států, by se měla stát silným státním partnerem jak pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA), tak i americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA).

Spolupráce mezi NASA a Českem má přitom mnohaletou tradici, například mapování Měsíce českým astronomem Zdeňkem Kopalem umožnilo dobře vybrat místa pro první přistání člověka na Měsíci v rámci výprav Apollo. V současnosti je Česko zapojeno především do mezinárodních projektů ESA, které pak spolupracují i s americkou stranou.

Ministerstvo dopravy má jiné problémy, než kosmonautiku

Agentura by coby nová státní instituce pojala veškerou činnost v oblasti kosmického výzkumu a vývoje, které aktuálně zasahují do agendy více resortů. Úřad Bělobrádka už například nyní jedná s ministerstvem dopravy o tom, že by si převzal dopravní výzkum, pod který kosmonautika přímo spadá.

Vznik instituce oceňují například vědci z Asociace výzkumných organizací (AVO) či Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ), podle kterých je oblast kosmonautiky kvůli vytíženosti ministerstva dopravy „na okraji zájmu“.

„Zřízení Národní kosmické agentury je zcela zásadní pro koordinaci aktivit českých průmyslových subjektů i výzkumných organizací, jejichž výstupy směřují k využití v evropském kosmickém programu, k zefektivnění jejich práce a pro koordinaci českého prostoru s evropským a světovým,“ komentoval serveru předseda VZLÚ a současně člen představenstva AVO Josef Kašpar.

„V současné době tuto funkci vykonává mezirezortní skupina pod vedením Ministerstva dopravy, která má pramálo pravomocí, odpovědností i příležitostí tuto situaci nějak významně ovlivnit. Ministerstvo dopravy je primárně zahlceno problémy liniových staveb, takže vesmír se dostává zcela na okraj zájmu pana ministra,“ dodal Kašpar.

Chybí jednotná koncepce na výzkum vesmíru

V tuzemsku přitom již existuje Česká kosmická kancelář, ta podle Bělobrádka funguje ale spíše na úrovni klastru. Jde o neziskovou organizaci, která se spíše než vlastním výzkumem a vývojem, zabývá zapojením českých pracovníků do zahraničních projektů týkajících se kosmu. I ta však záměr Bělobrádka vítá, podle ní totiž u nás v oblasti kosmonautiky chybí jednotná koncepce.

„Vlastní instituce u nás jistě chybí, její vznik by však měl být podmíněn vytvořením programového plánu, jak do budoucna v oblasti kosmonautiky postupovat. Ta zasahuje přitom jak do přírodovědných, tak technických oborů a vlastně i společenských. Potřebujeme mimo jiné zodpovědět otázku, proč třeba vůbec vesmír zkoumat,“ komentoval pro deník ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář.

Kosmonautiku považuje vicepremiér za jeden ze sektorů, který se dynamicky rozvíjí a přináší zisk. V ČR se věnuje i několik firem výrobě součástek pro kosmická zařízení, aktivní je i Astronomický ústav Akademie věd. ČR se podílí například na vývoji kosmického dalekohledu IXO – Mezinárodní rentgenové observatoře a zpracování měření sluneční kosmické sondy SOHO.

Čtěte také: Stokrát těžší než Slunce. Vědci poprvé vyfotili ‚monstr hvězdy‘

NASA odtajnila mimozemskou nahrávku zvuku, který vyděsil astronauty

Američané chtějí do vesmíru. NASA má 18 300 zájemců o let

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články