S médii se nebojuje, ale tohle nepřejdu mlčením

DISKUSE

Na Velký pátek (18. dubna) nabídli kolegové z mediální sekce ODS redakci Mladé fronty Dnes, že pro ně exkluzivně napíši článek k 23. výročí založení ODS (20. dubna). Domluva byla na rozsahu i na tom, že tam poprvé sdělím počet členů ODS v letošním roce. Text měl vyjít v úterý po Velikonocích a redakce ho měla dostat na velikonoční pondělí k obědu. Tolik vcelku normální domluva mezi seriózním deníkem a vedením parlamentní strany. To co následovalo, už zdaleka tak obvyklé není.

Článek jsem samozřejmě napsal v požadovaném rozsahu, v požadovaném čase a se slíbenými údaji. Jistě, že lze o Velikonocích dělat něco rozumnějšího než psát články (byť o ODS), ale výročí je výročí. Redakce MFD moudře počkala do pondělního večera, aby nám řekla, že text nevydají (večer proto, že už ho nestačíte dát jinam). Zato použijí údaj o počtu členů a napíší vlastní text.

Redakční článek skutečně vyšel, počet členů uvádějí, jako by ho sami zjistili, z mého textu citují, co se jim hodí tak, aby to znělo co nejméně pozitivně, a hlavně se nám všem snaží sdělit, že „léčba ODS Fialou nezabrala“, jako by snad někdo rozumný něco takového mohl po třech měsících čekat.

Podívejme se na věc ovšem z jiného úhlu. Zatímco lídr kandidátky ČSSD do evropských voleb pravidelně publikuje své články v Právu, kde také bez problémů otisknou text premiéra a předsedy ČSSD, tak předseda ODS žádnou srovnatelnou platformu pro oslovení občanů nemá. ODS je přitom parlamentní strana, která navíc významně ovlivnila polistopadový vývoj v naší zemi. To už její předseda ani v den jejího výročí nemůže oslovit občany? Čeho se na mém textu Mladá fronta Dnes nakonec bála?

A věc má ještě jeden aspekt. Současný majitel Mladé fronty Dnes o sobě často říká, že není politik, i když je ministr financí a předseda parlamentní strany (hnutí, abych byl přesný). Budete se divit, ale já mu v tomto docela dobře rozumím. Mám občas stejný pocit. Možná bych to řekl jinak: nejsem jen politik, do politiky jsem přišel ne proto, abych se přizpůsobil, ale abych ji změnil. Těžko se ve svém přístupu zbavím toho, že jsem uspěl v jiném povolání, kterému se navíc stále věnuji. A nechci žít v zemi, kde se jedná tak, jak se mnou nyní jednala Mladá fronta Dnes. S tím se nehodlám smířit.

„S médii se nebojuje,“ říká jedna stará poučka pro politiky. Byla ovšem řečena v době, kdy se sice už psalo leccos, ale ještě se držela základní pravidla hry. Zde byla překročena. A jiná pravda říká, že když jde o hodně, má se bojovat i tehdy, když hrajete se špatnými kartami. Proto jsem šel do politiky a proto ani jednání Mladé fronty Dnes nepřejdu mlčením, i když zde není, co získat. Moc je jednoznačně na straně MFD a zítra mohou o mně a o ODS napsat, co je napadne. Ale alespoň to už neudělají se zneužitím mého textu, který jsem jim v dobré víře poslal. Všechno je ale k něčemu dobré: aspoň víme, na čem jsme a jak drží morálku ti, kteří nám ji každý den káží.

P.S.: Všimněte si ovšem, že jsem to napsal s chladnou hlavou. Tak kupříkladu jsem ani jednou nepoužil slovo cenzura, nenabádal jsem k srovnání nákladu (prodaných počtů výtisků) MFD z poloviny minulé dekády s dnešním a z toho neodvozoval teze o její úspěšnosti, majitele MAFRA jsem zmínil jen pozitivně. Je tedy do budoucna na čem stavět.

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.