Z Wonky Fučík? Pokus o zbourání legendy

Z Wonky Fučík? Pokus o zbourání legendyNOVÉ
Pavel Wonka Foto: ceskatelevize.cz
Domov

Kauza Pavla Wonky

Vladimír Ševela

Pavel Wonka, poslední politický vězeň, který zemřel v komunistickém vězení, se pět let předtím upsal ke spolupráci s StB. S tímto výbušným tvrzením přichází nový dokumentární film Libuše Rudinské, kvůli němuž už padají trestní oznámení. „Wonka nebyl žádný agent. Jen si myslel, že si s estébáky může hrát,“ prohlašuje znalec kauzy Radek Schovánek.

Hana Jüptnerová, disidentka z Wonkova rodného Vrchlabí, promluvila před šestadvaceti lety na jeho pohřbu a stálo ji to místo. Loni s několika dalšími bývalými odpůrci komunistického režimu z Trutnovska podepsala dopis, v němž vyzvali prezidenta Miloše Zemana, aby někdejšímu politickému vězni neuděloval státní vyznamenání.

V dopise uvádějí, že byli „seznámeni s materiály, ze kterých vyplývá, že Pavel Wonka po určitou dobu z vlastní iniciativy spolupracoval se Státní bezpečností. (…) Pavel Wonka byl naším kamarádem. Nechceme, aby z něho byl novodobý Julius Fučík. Nechceme, aby byl postaven do výšky, ze které by pak nutně musel spadnout.“ 

Prezident se ale nenechal zviklat a vedle bývalého člena ÚV KSČ Františka Čuby vyznamenal in memoriam i Pavla Wonku. Na rozdíl třeba od Václava Havla, který se ocenění Wonky vyhnul. Záběry zachycující přípravu dopisu východočeských disidentů i loňský ceremoniál na Hradě jsou součástí filmu Pavel Wonka se zavazuje, který přijde do kin před výročím pádu totalitního režimu.

Estébácká iniciativa

„Šla jsem do toho s tím, že natočím film o hrdinovi. Pak jsem zjišťovala, že jsem byla v zajetí klišé. Dlouho jsem nemohla uvěřit, že věci se udály trochu jinak, než se dodnes vykládá,“ tvrdí dokumentaristka Rudinská. Ve svém filmu ukazuje ručně psaný závazek Pavla Wonky, jímž se v roce 1983 měl upsat ke spolupráci s StB. Písmoznalec z Kriminalistického ústavu tam také říká, že podle jeho názoru je rukopis pravý. Několik bývalých estébáků pak anonymně tvrdí, že Wonka byl jejich „agentem“.  Svazky, které tajná bezpečnost na disidenta vedla, byly ale v roce 1989 skartovány, takže případné pádné důkazy chybějí. Ručně psaný závazek si údajný Wonkův řídící důstojník StB Zdeněk Špulák podle Rudinské kdysi iniciativně okopíroval a ponechal si ho.

Wonka se ve vězení ocitl celkem třikrát. Nejdelší trest, 21 měsíců, obdržel za to, že si dovolil nahlásit vlastní kandidátku v komunistických volbách. K třetímu trestu byl odsouzen za maření „ochranného dohledu“ a za mříže byl poslán přes to, že byl ve vážném zdravotním stavu. Zakrátko ve vězení zemřel pro zanedbání lékařské péče, vyšetřování ukázalo, že byl bachaři i bit. Jeho smrt vyvolala velké pobouření v disidentských kruzích a kritiku v zahraničí. Na jeho pohřbu se sešly dva tisíce lidí včetně diplomatů západních zemí.

Čtěte také: Ivan Magor Jirous má v Humpolci pamětní desku

„Wonka žádný agent nebyl. Myslel si, že si může hrát s StB a to se mu stalo osudným,“  říká pro ECHO24.cz badatel z Ústavu pro studium totalitních režimů Radek Schovánek, který se Wonkovým případem dlouhodobě zabýval. „Naivně věřil, že když jim dodá informace, může přes ně něco měnit a nechápal, že s StB - jak to říkal ‚Magor‘ Jirous - nejde hrát šachy, protože má neznámý počet figur na neznámém počtu polí,“ dodává Schovánek. Podle něj byl Wonka člověk takřka bez pudu sebezáchovy a hlavou proti zdi šel i ve vězení, což ho stálo život.

Hrdina, zrádce a co je mezi tím

Nejsporněji ve filmu působí výpovědí bývalých členů StB, kteří odmítli zveřejnit svá jména a režisérka nahrála jejich proslovy bez jejich vědomí. I když dva z nich tvrdí, že Wonka pro ně byl důležitý a aktivní „agent“ a oni s ním měli téměř přátelské vztahy, sama autorka vzápětí jednoho z nich - s pomocí v dokumentu vystupujícího historika Petra Blažka - usvědčuje ze lži. Policejní spis z vyšetřování Wonkovy smrti ze začátku 90. let totiž dokládá, že estébák Špulák dostával odměny za akce proti „příteli“ Wonkovi a podal návrh na jeho trestní stíhání, na jehož konci byla disidentova smrt.

„Je to film o tom, jak se mylně interpretují dějiny a jestli je pouhá smrt ve vězení důvod k tomu, aby někdo dostal státní vyznamenání,“ trvá ale na svém kritickém pohledu na Wonku Libuše Rudinská v rozhovoru pro ECHO24.cz. Podle ní ani ojedinělý a odvážný Wonkův čin, kdy se v 80. letech rozhodl jít coby „nezávislý“ kandidát do voleb, nelze považovat za hrdinství. „Díky svým vztahům s StB si myslel, že mu to projde,“ je přesvědčena dokumentaristka.

„(Rudinská) pomlouvá zde mrtvého Pavla Wonku z činů, které nespáchal,“ je napsáno v trestním oznámení za neoprávněné nakládání s osobními údaji, které na  režisérku podal Wonkův bratr Jiří.

„Rudinská nic nepochopila. Myslí si, že člověk může buď být hrdina, nebo zrádce. A že nic mezi tím není. Takhle ale život nevypadá,“ přidává se ke kritikům Schovánek.