Tunel Blanka. Gigantická stavba mnoha debilů
Týdeník Echo
NOVÉ
1
Každé vítězství má celou řadu otců, porážka bývá obvykle sirotek, říká staré přísloví. Pražský tunel Blanka je těžkou porážkou veřejné správy, proto se k její stavbě nikdo nehlásí. Přesto primátorka Adriana Krnáčová tvrdí, že i fiasko na Blance má mnoho rodičů: „Já jsem zjistila, že tam je podstatně více debilů, kteří za to můžou,“ oznámila již legendárním výstupem občanům, když zjistila, že průsaky vody do tunelu zdrží jeho dokončení o další rok.
Příběh stavby největšího městského tunelu v Evropě je prý tak složitý, že už nejde rozplést, kdo za všechno může. Ve skutečnosti je složitá jenom projektová a stavební dokumentace, ale k samotnému průběhu stavby je dostatek informací, které umožňují popsat, kdo a v jaké fázi stavby udělal jakou chybu. Pravdu má ovšem primátorka, když tvrdí, že nejde označit jednoho viníka.
Klíčovou odpovědnost nese primátor Prahy Pavel Bém, který 30. října 2006 podepsal s firmou Metrostav smlouvu na vybudování tunelového komplexu mezi Břevnovem a Trojou. Stalo se tak týden poté, co Bémova ODS získala pražské volby s rekordními 54 procenty. V čem byla chyba, prozrazují dávné propagační dokumenty samotného magistrátu: „Po zprovoznění, které je předpokládáno v roce 2011, tak vznikne nejdelší tunel v České republice a nejdelší městský tunel v Evropě,“ psalo se v dobách, kdy se začalo stavět. Přesnější by bylo napsat, že jde o jediný městský silniční tunel v Evropě, který měří přes dva kilometry a do nějž ústí čtyři mimoúrovňové křižovatky.
V evropských městech se staví spousta tunelů pro vlaky nebo pro metro, dálniční tunely zkracují cestu přes vysoká pohoří. Ve městech se však silniční tunely hledají velmi obtížně. Důvod je prostý. Evropa se snažila v minulých desetiletích odvést automobilovou dopravu mimo městská centra a investovala především do vnějších okruhů. Teprve v poslední době se začaly stavět silniční tunely uvnitř městské zástavby. Odrazují ovšem vysokými cenami, které si vynucují obtíže se stavbou v městském prostoru a drahá bezpečnostní opatření včetně signalizace a únikových štol. Za nejdražší městskou podzemní silnici je v Německu považován 2,2 kilometru dlouhý tunel ve švábském Gmündu, který byl předloni dokončen za 280 milionů eur, tedy za sedm a půl miliardy korun. Letos se otevře provoz v tunelu pod Garmischer Strasse na středním mnichovském okruhu, kde přijde 1,5 kilometru na 370 milionů eur, v přepočtu na deset miliard korun.
Celý příběh tunelu Blanka i možné výhledy najdete v novém čísle Týdeníku Echo.
Co také najdete v aktuálním vydání Týdeníku Echo:
Touha po titulech ničí české vysoké školy. Značná část společnosti netouží po skutečném vzdělání, ale jen po diplomu. Vysoké školy se tak posunuly k masovosti a pavzdělanosti, píše v hlavním tématu Lenka Zlámalová.
Musí mít recepční v hotelu vysokou? Na úvodní téma Lenky Zlámalové o miliardovém byznysu s udělováním vysokoškolských diplomů navazuje Salon. O návrhu odebrat akreditace Univerzitě Jana Ámose Komenského a úrovni vysokých škol diskutuje s redaktorem Vladimírem Ševelou prorektor Metropolitní univerzity Praha Petr Vyhnánek, europoslanec a bývalý děkan plzeňských práv Jiří Pospíšil, bývalý rektor Univerzity Karlovy a senátor Václav Hampl a předsedkyně Akreditační komise ČR Vladimíra Dvořáková.
Petr Holub ve svém komentáři píše o sjezdu ČSSD, na kterém premiér Sobotka „nasliboval všechno všem“ a zároveň vytáhl do boje proti šéfovi hnutí ANO a ministru financí Andreji Babišovi, kterého však ČSSD sama pustila k moci.
„Sociálním demokratům dáme šanci ukázat, jestli boj s oligarchizací myslí upřímně,“ říká místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek v rozhovoru I ty přispěješ na větší šperk Moniky Babišové, který s ním vedl komentátor Týdeníku Echo Daniel Kaiser.
Fotoeditorial Jana Zatorského je tentokrát zasvěcen jedné z největších českých barokních památek: Šporkovu hospitálu v obci Kuks, který se nyní otevírá po rozsáhlé rekonstrukci.
Silnou postavu současného Řecka, kontroverzního ministra financí Janise Varufakise, představuje v profilu Marxistická elegance řeckého ministra financí komentátor Týdeníku Echo Martin Weiss. Zároveň se zamýšlí, zdali se významná postava řecké vlády nestává její největší zátěží.
O současném venezuelském prezidentovi Nicolási Madurovi píše Tomáš Nídr. Pod titulkem Bez Cháveze musíme přitáhnout šrouby popisuje, jak státní představitel reaguje na propad své popularity zatýkáním opozičních lídrů.
Porozumět arabskému světu se ve své eseji snaží geolog a klimatolog Václav Cílek. V textu si klade otázku, proč se bojíme islámu a proč se islám bojí nás. „Situace muslimského světa je mnohem závažnější, než si připouštíme,“ píše.
„Železný tu vychoval generaci idiotů. Je to začarovaný kruh,“ říká v rozhovoru s Lukášem Novosadem spoluscenárista internetového fenoménu Kancelář Blaník Robert Geisler. Jeho třetí řada se začne vysílat na konci března.
Richard Klíčník připomíná ve svém článku Tolik vesmírů a tak málo času autora fantasy a ceněného spisovatele Terryho Pratchetta, který zemřel minulý čtvrtek.
Ondřej Štindl píše v recenzi Hysterák na počest hrdinů o velkofilmu Město 44 polského režiséra Jana Komasy. Ten se odehrává v době Varšavského povstání. Snímek je podle něj tak špatný, až oči přecházejí.
