1

Slonková skončila v Babišově MF DNES, nahradí ji Plesl

, AKTUALIZOVÁNO

Z funkce šéfredaktorky deníku Mladá fronta DNES odstoupila Sabina Slonková. Na pozici nastoupila letos v lednu po odchodu Roberta Čásenského. Mladá fronta Dnes patří od loňského června předsedovi hnutí ANO, ministrovi financí Andreji Babišovi. Ve funkci ji nahradí dosavadní šéfredaktor týdeníku Týden Jaroslav Plesl. Slonková pozici podle tiskové zprávy vydavatelství opouští na vlastní žádost.

„Děkujeme Sabině za odvedenou práci a do dalších kroků jak osobních tak pracovních jí přejeme hodně spokojenosti s tím, že u nás má dveře vždy otevřené,“ uvedl předseda představenstva společnosti MAFRA Štěpán Košík v tiskové zprávě, kterou do médií rozeslal mluvčí Agrofertu. „Přeji Mladé frontě DNES vše nejlepší v dalších letech,“ uvedla Sabina Slonková.

Nový šéfredaktorem deníku bude jmenován dosavadní šéfredaktor časopisu Týden Jaroslav Plesl. „Je mi ctí, že dostávám příležitost vést deník, který od roku 1989 udává směr moderní české žurnalistiky. Zároveň se těším  na spolupráci s mnoha skvělými novináři, kteří dnes v MFD pracují a vytvářejí nejúspěšnější seriózní deník v Česku,“ uvedl Plesl. Než se Plesl funkce ujme, redakci do té doby povede její ředitel Jiří Kubík.

Slonková nastoupila do redakce MfD už v roce 1991. V letech 2003 až 2005 působila v Hospodářských novinách, na podzim 2005 patřila mezi zakládající členy redakce zpravodajského serveru Aktuálně.cz, kde do konce loňského roku působila jako šéfredaktorka. 

Jako novinářka se věnovala zejména korupci nebo propojení politiky a podsvětí. Sledovala například podezřelé pozadí financování politických stran lídrů. Poslední roky se zabývala i finančními machinacemi ve státních firmách.

Věnovala se řadě známých kauz. Spolu s kolegou Jiřím Kubíkem Slonková psala například o kauzách Olovo či Bamberk. Dlouhodobě se věnovali také aktivitám šéfa poradců tehdejšího premiéra Miloše Zemana Miroslava Šloufa či generálního sekretáře ministerstva zahraničí Karla Srby.

V létě 2002 policie odhalila plán na zavraždění Slonkové, za kterým stál bývalý generální sekretář ministerstva zahraničí Karel Srba. Důvodem chystaného činu byly údajně články, ve kterých Slonková poukazovala na Srbovy podezřelé praktiky na ministerstvu. Soudy nakonec Srbu poslaly na 12 let do vězení, s mnohaletými tresty odešli od soudu i lidé, kteří se na vraždě měli podílet. V roce 2010 soud v Plzni vyhověl Srbově žádosti o podmínečné propuštění.

Slonková získala několik významných novinářských ocenění, mimo jiné Cenu Ferdinanda Peroutky (2002) a Cenu Karla Havlíčka Borovského (2005). 

,