Do výše platu se odráží i to, kolik centimetrů měříme

Mzdy výkonných ředitelů jsou o poznání vyšší než mzdy “obyčejných smrtelníků“, to je fakt. Hlavními důvody jejich úspěchu však není jen inteligence a psychická odolnost, ale i jejich výška, píše The Financial Times. Britský deník zveřejňuje závěry nového výzkumu, za nímž stojí švédská armáda. Švédové do tohoto výzkumu zahrnuli muže narozené mezi roky 1952 až 1978, kteří nastoupili do výkonu povinné vojenské služby.

Výzkum v průběhu let sledoval, jakého vzdělání tito muži dosáhli, jak vysoké byly jejich příjmy, zda zastávali pozici šéfa nějaké společnosti a jestli se jednalo o firmu malou či velkou, státní či soukromou. Konečný vzorek mužů čítal 1,3 milionu, přičemž 41 tisíc z nich působilo ve funkci výkonného ředitele.

Výkonní ředitelé velkých společností prokazují lepší propojení kognitivních a nekognitivních dovedností a jsou vyšší než přibližně 90 % populace. A to dokonce i v porovnání s takovými profesemi jako jsou lékaři nebo právníci.

Kognitivní dovednosti v sobě odráží úroveň našeho verbálního porozumění (tedy naši schopnost manipulovat se slovy a čísly, číst a psát, zpracovávat informace), dále poznávací dovednosti, rozlišování tvarů a figur i náš um doplňovat dílčí informace a poznatky do systémů a celků. Termín nekognitivní dovednosti v sobě oproti tomu zahrnuje dovednosti, mezi něž patří motivace, sociální zralost jedince, jeho emocionální inteligence a stabilita.

Samuli Knüpfer, spoluautor výzkumu, nevidí žádný důvod v tom, proč by výsledky tohoto výzkumu nemohly být aplikovány také na další vyspělé země světa. Z tohoto hlediska podle něj Švédsko nepředstavuje žádnou výjimkou.

Tento švédský výzkum přitom navazuje na další studie, jejichž závěry přinesly shodné zjištění: tedy, že výška člověka je přímo úměrná úspěchu v zaměstnání.

Například v roce 2004 psal časopis The Journal of Applied Psychology o tom, že jeden centimetr nad průměrnou výškou odpovídá navýšení platu o průměrně 789 dolarů ročně.

Vědci se nicméně v interpretaci těchto závěrů neshodnou. Jedni v nich spatřují tradiční evoluční principy, tedy přesvědčení, že v přírodě je vyšší jedinec tím silnějším. Podle druhé skupiny se však jedná o pouhý psychologický trik: nadprůměrná výška evokuje větší míru sebevědomí. Toto sebevědomí pak psychologicky negativně ovlivňuje ty z nás, kteří oplývají nižší sebedůvěrou.