1

Nešahej na Nohavicu, běž si léčit makovicu

Témata:

Ve druhé polovině 80. let, ještě pár roků do listopadu, kolovala mezi lidmi kazeta s koncertem Jaromíra Nohavici. Měla to kouzlo, že posluchači onoho koncertu tehdy reagovali na zašifrované, ale zcela jasné politické vzkazy, ať už ve verších či promluvách mezi písněmi samotnými. Byla to tradiční hra mezi tolerovanými umělci a publikem. Čas od času pak museli umělci to či ono vysvětlovat komunistickým úředníkům, jak že to vlastně mysleli.

Na oné kazetě se Nohavica před písní o Závodu míru obrací na posluchače a říká: „Tato píseň je o cyklistice a jestli tam někdo bude hledat něco jiného, je to jeho problém.“ Následuje hromadný smích. Všichni chápou, ano, vtip na druhou.

Dnes po skoro třiceti letech se zdá, že bychom potřebovali pár dní komunismu, aby se nám v hlavě rozsvítilo. Poslední dny si totiž připadám, jako že žiji na nějaké jiné planetě, nebo že na tu moji dorazila invaze mimozemšťanů. Jsou stejní jako já, vypadají stejně, hovoří stejně, člověk by řekl, že to tedy musí být kachna, ale přece není. Chybí jim něco, čím se jasně odlišují od obyvatel té staré planety. Smysl pro humor.

Nejhorší je humor vysvětlovat. Jenže pokud zdejší mimozemšťané vůbec netuší, co to humor je, pak se nedá nic dělat.

Takže, milí spoluobčané, prosím, pusťte si ještě jednou onen krátký záznam s písní o Arabovi. Podívejte se třeba, jak se u toho Nohavica tváří. Opravdu už vězíte po hlavu v bahně svých zákopů, že vám nedochází, jak to Nohavica myslel? Měl by k tomu snad opět udělat onu vysvětlující přednášku?

Že ve válce mlčí múzy, se tak nějak dlouho ví. Ale jak pojmenovat dobu, v níž mlčí smysl pro humor? Kam se vytratily smysl pro ironii a sarkasmus?

A rovnou si námitku, že z takových věcí se legrace nedělá, nechte od cesty. Existuje třeba množství židovských vtipů, které vymysleli Židé. Touhle vaší dnešní optikou by to vlastně všechno musely být antisemitské žerty…

Hledání rasismu a xenofobie tam, kde evidentně není, je parafrázovaně řečeno s Nohavicou „jejich problém“. A přesně takovéhle myšlenkové zkraty zastírají skutečné rasistické a xenofobní nálady.

Pokud by se náhodou ukázalo, že to Nohavica opravdu myslel jinak, sním svůj klobouk. Vtip. Žádný klobouk nemám. (Mám tyhle poslední věty vysvětlit?)


/
zástupce šéfredaktora

Začínal v roce 1991 jako elév v Lidových novinách. S krátkou přestávkou zde působil až do roku 1995, z pozice domácího redaktora to v převratné době dotáhl na editora titulní strany, tehdy to bylo až příliš snadné. Vystudoval bakalářské studium na FSV UK. Následovala léta v MF DNES, kde působil jako editor, šéfeditor a následně regionální koordinátor. S roční reportérskou přestávkou v časopisu Týden zůstal v MF DNES až do roku 2001. Následovala odbočka, která trvala pět let: spoluzakládal, spoluvedl a vedl IN Magazín Hospodářských novin, časopis primárně o cestování. V roce 2007 přišel vést nově vznikající zpravodajský web Týden.cz, k tomu se stal zástupcem šéfredaktora v Týdnu. Za dva roky přišla další změna: nastoupil jako zástupce šéfredaktora do Lidových novin a začal po letech opět více psát, převážně o zahraničních tématech i české politice. Počátkem roku 2014 nastoupil jako zástupce šéfredaktora do ECHO24.cz.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.