Experiment v Tallinnu: MHD zdarma překvapivě vydělává miliony eur
20 milionů eur ročně
NOVÉ
Estonské hlavní město Tallinn začalo svým obyvatelům nabízet hromadnou dopravu úplně zdarma v roce 2013. Po třech letech říkají radní, že město neprodělalo, naopak na tom prý vydělává 20 milionů eur ročně. Kritici oponují, že projekt není udržitelný. Informoval o tom britský list The Guardian.
Londýn, Kodaň, Paříž či Amsterdam patří mezi evropská hlavní města s nejdražší městskou hromadnou dopravou. Například v Londýně za roční permanentku pro celé město zaplatíte i přes 2300 liber, což je v přepočtu zhruba 69 000 korun. V Praze stojí přitom roční jízdenka 3650 korun, Brňané od ledna nově zaplatí za roční kupon jen 3325 korun.
Přestože Češi platí za veřejnou dopravu jen zlomek toho, co v západní Evropě, Estonci v Tallinnu se mají ještě lépe – neplatí totiž vůbec nic. Tento projekt, který média nazývají experimentem, zavedl tehdejší starosta Edgar Savisaar v roce 2013. Politik tehdy vyvolal referendum o zavedení veřejné dopravy zdarma. Kritici mu tehdy vyčítali, že jde o populismus, který si město nemůže dovolit.
Po třech letech už starosta Savisaar dávno na radnici nesedí kvůli obviněním z korupce, město však projekt dál udržuje. Je totiž překvapivě výnosný. Aby totiž mohl člověk využívat zdarma dopravu, musí být registrovaným obyvatelem města. Město přitom získává ročně 1000 eur z daně z příjmu každého obyvatele. Díky tomu prý město poslední tři roky zaznamenává profit více než 20 milionů eur ročně.
Jediné, co tak musí obyvatelé platit, jsou dvě eura za zelenou kartičkou, se kterou mohou volně cestovat. Od zavedení projektu se nově v Tallinnu zaregistrovalo zhruba 25 tisíc lidí. Ti se tak přidali k původní populaci čítající 416 tisíc lidí. A tady leží největší kritika, přestože město „vydělává“, registrovaných rok od roku ubývá.
Projekt měl původně nejen usnadnit dopravu nízkopříjmovým skupinám, ale i ulehčit automobilové dopravě ve městě. Kvůli tomu, že se za dopravu neplatí, se ale mohou snížit investice do údržby a obnovy dopravní sítě. „V případě ekonomické krize budou v této oblasti více hrozit škrty,“ říká profesor Cats z nizozemské univerzity v Delftu.
Jak by se ale dalo čekat, dopravu zdarma podporuje v průzkumu 90 procent obyvatel Tallinnu, tvrdí list The Guardian. Podle mluvčího projektu Allana Alakuly už po tallinnském příkladu pokukují i jiná města, například čínské Čcheng-tu se 14 miliony obyvateli a velkými dopravními problémy, či rumunský Bukurešť.
