Malá věta v zákoně. A nadměrný hluk už nikdo nezakáže

Otravuje vás přehnaně hlasitá hudba z restaurací nebo nadměrný rámus reklamních akcí či koncertů na náměstí? S hlukem, který už nyní zatěžuje obyvatele měst, možná půjde bojovat ještě hůř než dosud. Mají to zařídit nenápadné pozměňovací návrhy, které byly propašovány do novely zákona o ochraně veřejného zdraví, již v květnu schválila sněmovna. Příští týden o ní má hlasovat Senát.

Pokud vás brní hlava z hlučných hudebních produkcí či marketingových akcí, které se v centrech či parcích měst konají čím dál častěji, je třeba se připravit ještě na horší časy. Dnes mohou přehnané decibely v případě živé či reprodukované hudby postihnout hygienici, novela zákona má ale jejich pravomoc zrušit.

„Podle nenápadného návrhu, který schválila sněmovna, totiž taková hudba už nebude považovaná za hluk, ale pouze za ‚zvuk‘, u něhož se nestanovují žádné limity, takže hygienické stanice nebudou moci zasáhnout,“ upozorňuje senátorka Jitka Seitlová (za Stranu zelených), která usiluje o to, aby Senát novelu s těmito pozměňovacími návrhy neschválil.

Hlučné produkce by mohla sice omezovat či pokutovat místní samospráva, podle experta na měření hluku Václava Lahodného jsou ale radnice proti organizátorům hudebních akcí či majitelům restaurací, kteří obtěžují živou či reprodukovanou hudbou například obyvatel okolních domů, většinou bezzubí. „Místní samospráva nemá na řešení těchto problémů kapacity, odborné předpoklady ani technické možnosti,“ míní akustik Lahodný.

Trpí hlukem. A ještě za to zaplatí 

Sám prý zažil neschopnost či neochotu úředníků zasáhnout, když měřil hluk například na pražském Staroměstském náměstí. Senátorka Seitlová připomíná, že problém se týká nejen velkých měst. „Pokud si někdo otevře zábavní nebo restaurační podnik například v bývalé stodole, může obtěžovat hlukem celou vesnici. Řadu takových stížností jsem zažila, když jsem pracovala v úřadě veřejného ochránce práv,“ říká Seitlová.

Neméně závažný je podle senátorky také pozměňovací návrh, podle nějž se odpovědnost za ochranu proti hluku paradoxně přenáší na toho, kdo mu je vystaven a nikoli na toho, kdo ho způsobuje. „Pokud stavíte dům v blízkosti zdroje hluku, například továrny či letiště, bude na vás, abyste zajistil ochranu proti hluku a vibracím. Negativní dopad něčího investičního záměru se přenáší na vaše bedra coby stavitele domku,“ popisuje Seitlová. Další návrh, proti němuž chtějí i další senátoři hlasovat, je ten, který omezuje ochranu okolí proti hluku z letiště.

Poslanci se do novely pokoušeli propašovat také změnu, podle níž  by bylo možné žádat o časově neomezené povolení dopravních staveb s nadměrným hlukem. Díky hlasům opozice však tento návrh ve sněmovně neprošel.

„Je to plíživá snaha o redukci ochrany obyvatel před nadměrným hlukem. Zcela jinak to funguje například v Rakousku, kde s hlukem bojují nejen hygienici, ale i města, policie a pojišťovny,“ tvrdí akustik Lahodný.