Dalších 900 bruselských milionů pro Babiše
Agrofert získal rekordní dotace
NOVÉ
1
Evropské zemědělské dotace pro Agrofert dosáhly nového rekordu. Loni překročily hranici 900 milionů korun a proti roku 2013 se zvýšily o třetinu. Holdingu prospělo období, kdy na dotace z Bruselu dohlížel z pozice ministra financí jeho majitel Andrej Babiš a kdy člen jeho vedení Jaroslav Faltýnek zasedal v dozorčí radě Státního zemědělského investičního fondu (SZIF).
Nejbohatším Čechům největší podporu
Podle údajů SZIF inkasoval koncern druhého nejbohatšího Čecha na své zemědělské aktivity 904 milionů. V této částce je kromě plateb z Bruselu započtena i česká spoluúčast v řádu několika procent. Daleko za Babišem byl čtvrtý nejbohatší Čech podle Forbesu, realitní magnát Radovan Vítek, jehož Spojené farmy měly loni nárok na 257 milionů. Z čistokrevných potravinářů se dostal v žebříčku nejvýš majitel Agro-Měřín Gabriel Večeřa s 86 miliony.
Výsledek je překvapením, protože ministerstvo zemědělství upravilo v roce 2016 pravidla tak, aby šlo méně peněz pouze na obdělávání libovolné půdy. Na větší podporu měli nárok ekologičtí zemědělci nebo ti, kteří hospodařili v podhorských oblastech. Větší dotace šly i na chov dojnic. Ze sedmdesáti zemědělských a potravinářských firem Agrofertu také většina opravdu získala méně dotací než rok předtím. K největším poraženým patřila mezi Babišovými podniky Zemědělská společnost Luže, která namísto předloňských dvanácti milionů loni inkasovala necelou polovinu. Důvodem byl kromě nižší platby za plochu i fakt, že společnost nežádala o podporu dojnic. To může posloužit jako další indicie, že právě v Luži odhalila evropská kontrola nepořádek v evidenci dojnic a vyměřila za to České republice pokutu 800 milionů.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Největšími zemědělskými perlami impéria Agrofertu přesto zůstaly s dotacemi bezpečně přes 30 milionů jihomoravské podniky Agro Jevišovice a Zemos Velké Němčice, středočeská DZV NOVA z Bystřice u Benešova se západočeskými firmami Alimex Nezvěstice a ZEAS Puclice. Nižší přímé platby za zemědělskou činnost se nakonec podařilo vyrovnat tzv. nenárokovými dotacemi na investice do potravinářských podniků, jako jsou mlékárny v Olomouci či Hlinsku nebo vodňanská drůbežárna.
Perpetuum mobile na větší rychlost
Během tří let vládního angažmá zvýšil Babiš pouze dotační příjmy v zemědělství o 220 milionů. Kromě vyšších nenárokových dotací se na tom nejvíc podepsala expanze Agrofertu, který ovládl v posledních dvou letech šest větších zemědělských podniků. Nevýznamnější jsou Kladrubská, a. s., z okresu Rokycany, Zemědělské obchodní družstvo Zálabí z Ovčár u Kolína a Vlčnovská zemědělská ze známé slovácké obce. Jenom tyto akvizice zajistily zvýšení dotací o devadesát milionů.
V jiných evropských zemích, konkrétně v Německu, nemají velké koncerny na zemědělské dotace nárok. V Česku údaje za rok 2016 svědčí o tom, že se Babišovi podařilo vytvořit úspěšné dotační perpetuum mobile. Zásluhou příjmů z dotací může skupovat nejen pozemky, ale celé zemědělské firmy, jejichž prostřednictvím pak dosáhne na další dotace a expanze může pokračovat ve větším měřítku.
Bilance SZIF zároveň ukazuje, že Agrofert není idylická rodinka malých zemědělských firem. Babiš je průběžně likviduje a slučuje do větších celků. Podle dostupných informací to potkalo v roce 2016 deset z nich.
