Právník, který bojuje s ropnými mlýny
Intigam Alijev
Homo Homini 2012
1
Jmenuje se stejně jako prezident, ale život mu to rozhodně neusnadňuje. Může si za to sám. Vlastně dělá všechno pro to, aby ho měl těžší. Proč? Chce, aby ho ostatní měli snazší. Svému jmenovci v čele země dělá velké problémy. Kazí mu zářivou image, kterou si země snaží budovat v zahraničí. Ilham Alijev je prezidentem Ázerbájdžánu. Intigam Alijev nejvýraznějším advokátem těch, kteří v autokratickém zkorumpovaném režimu těžko mohou najít spravedlnost u soudů.
Kvůli jeho úsilí se tak stát, který se prezentuje coby moderní ropná velmoc lákající zahraniční investice, neustále musí zpovídat u Evropského soudního dvora pro lidská práva ve Štrasburku.
Ázerbájdžán je pro Západ poměrně klíčovou zemí. Díky ohromným zásobám ropy a zemního plynu. Setkání evropských politiků s ázerbájdžánskými partnery se odehrává víc než dost. Lidská práva se ale na těchto schůzkách jaksi neřeší. Ázerbájdžán jen třeba za rok 2012 vyvezl asi 44 milionů metrických tun ropy. Zaujímá zhruba 25. místo mezi světovými exportéry ropy. Pak ještě zemní plyn. V roce 2012 ho vyvezl 27,9 miliardy kubických metrů (těsně za první desítkou). Jeho zásoby jsou ale sedmé nejvyšší na světě. Intigam Alijev (ročník 1962) dělá právníka více než dvacet let. Na svém kontě má obhajobu stovek případů. Dnes je asi nejvýraznějším advokátem, který v Ázerbájdžánu hájí práva lidí pronásledovaných za kritiku režimu. Za jiný názor jsou popotahováni obhájci lidských práv, nezávislí blogeři i regionální aktivisté.
Může se to zdát jako boj s větrnými mlýny, ale Alijev je jako buldok. Nevzdává se. A často slaví úspěch. Do Štrasburku už dostal oběti represivního režimu v Baku ve více než stovce případů. A jeho žaloby mnohokrát uspěly. Především tam, kde šlo o kauzy týkající se volebního práva, svobody shromažďování, svobody slova a práva na spravedlivý proces.
Není divu, že se Alijevova práce režimu nelíbí. Byl často zatýkán. Třeba, byť jen nakrátko, koncem ledna 2013, když policie v Baku zasahovala proti opoziční demonstraci. V roce 2011 byl zadržen na istanbulském letišti a během výslechu ho turečtí úředníci zmlátili.
„Ocenění jsme se rozhodli dát Alijevovi hlavně kvůli jeho dlouhodobé právní obraně stíhaných a publikační činnosti. Je v současnosti jednou z nejvýraznějších postav ázerbájdžánské občanské společnosti,“ vysvětloval v roce 2013 Marek Svoboda, tehdejší šéf Centra pro demokracii a lidská práva při Člověku v tísni, proč se organizace rozhodla dát Alijevovi ocenění Homo Homini. „Ázerbájdžán je tvrdě autoritativní země v širším evropském okruhu. Úroveň tamější represe je dnes srovnatelná třeba s Běloruskem, přitom o situaci v Ázerbájdžánu se v našich končinách příliš neví nebo nemluví,“ říká Svoboda.
O „kvalitě“ ázerbájdžánské demokracie vypovídá i žebříček Index demokracie, který sestavuje společnost Economist Intelligence Unit. Pořadí ve spodních patrech vypadá následovně: 139. Bělorusko, 140. Ázerbájdžán, 141. Čína. Další žebříček. Index svobody tisku, který vydává organizace Reportéři bez hranic. Ázerbájdžánu připadá 156. místo ze 179 sledovaných zemí (mezi Běloruskem a Svazijskem). Diplomatické depeše ze září 2009, které odesílala do Washingtonu ambasáda USA v Baku a jež zveřejnil server WikiLeaks, srovnávaly prezidenta Ilhama Alijeva s mafiány z filmové trilogie Kmotr. Jedna z depeší uváděla, že dvojí tvář prezidenta tak často staví „americké zájmy“ do přímého rozporu s „americkými hodnotami“.
Sám Intigam Alijev k tomu před časem řekl: „Represivní politika vlády od rozpadu Sovětského svazu, nejčastěji proti demokratickým institucím, nyní vede k systému jedné strany, kde se všechna moc koncentruje pod jednou autoritou. To se musí změnit.“
(Tento text vyšel původně v Lidových novinách v roce 2013)
Poslední události: Alijev zatčen, měsíce ve vězení
Od roku 2013 úřady stupňovaly tlak. V létě 2014 si pak režim na Intigama Alijeva tvrdě došlápl. 8. srpna byl zatčen a obviněn z daňových úniků, nedbalosti a nelegálního podnikání. Alijev zůstává za mřížemi.
