Od Pilného nečekám nic dobrého, říká Bělobrádek
Pilný ministrem financí?
AKTUALIZOVÁNO
Foto: Jan Zatorsky
Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) od pravděpodobného nového ministra financí Ivana Pilného (ANO) neočekává nic dobrého. Prohlásil totiž podle něj, že věda je černá díra. Bělobrádek má ve vládě na starosti právě vědu a výzkum. Rozpočet této kapitoly na příští rok s výhledem na další léta 2020 bude vláda schvalovat v pondělí.
Zda Pilný u rozhodování bude, závisí na prezidentovi Miloši Zemanovi, který má na stole návrh na odvolání dosavadního ministra financí Andreje Babiše (ANO) i následné jmenování Pilného. Loni ČSSD a KDU-ČSL při jednáních o rozpočtu přehlasovaly nesouhlas Babiše s požadavky na vědu. Pilný o sobě řekl, že chce být jako šéf státní kasy lakomý. Očekává, že ministři budou přicházet s vysokými požadavky, na druhou stranu ale míní, že rozpočet má sloužit k stimulaci ekonomiky země.
Bělobrádek dnes novinářům také řekl, že se prací nového ministra se chce nechat překvapit. „Prohlásil, že věda je černá díra, takže nic dobrého,“ odpověděl Bělobrádek na dotaz, co očekává od nového ministra financí. „Očekávání jsou často naplněna a často nenaplněna, takže necháme se překvapit,“ dodal vicepremiér. Poslední dotaz se týkal toho, zda podle Bělobrádka skončila vládní krize. „Nejsem věštec,“ reagoval.
V pondělí bude žádat o navýšení rozpočtu. Kolem 1,2 miliardy Kč by podle něj mělo posílit aplikovaný výzkum i financování některých institucí. „Je to věc, která prošla připomínkovým řízením a předložím to na jednání vlády příští týden v pondělí,“ řekl.
Již ve středu Bělobrádek uvedl, že respektuje nominaci poslance Pilného na nového ministra financí, je to podle něj právo hnutí ANO. Podle předsedy lidovců je na zodpovědnosti ANO a premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), že nový ministr dokáže připravit návrh státního rozpočtu na příští rok, což Bělobrádek považuje za prioritu pro práci ministra do voleb. Sobotka navrhl Pilného do funkce, ze které chce nechat odvolat Andreje Babiše (ANO). O premiérových návrzích rozhodne prezident Miloš Zeman. Šéf ANO Babiš tím považuje vládní krizi za vyřešenou.
Vláda minulý týden nerozhodla o Bělobrádkově návrhu zvýšit v příštím roce státní financování vědy a výzkumu na 36,2 miliardy korun, což je zhruba o 3,5 miliardy víc než letos. Vicepremiér navrhoval i růst střednědobých výhledů do roku 2020, víc peněz by mělo jít zejména do aplikovaného výzkumu. K návrhu rozpočtu na vědu pro rok 2018 a výdajům na další roky se ministři ještě vrátí.
Financování vědy způsobilo koaliční roztržku loni na jaře, kdy zvýšení peněz prosadily v hlasování ČSSD a KDU-ČSL bez souhlasu ministra financí Babiše. Ten potom tvrdil, že ve státním rozpočtu tak budou chybět peníze například na navýšení důchodů.
Bělobrádek již dříve avizoval, že peníze navíc by v příštím roce měly posílit mimo jiné rozpočet Akademie věd a vysokých škol. V návrhu jsou i peníze pro další ministerstva, kterým se na vědu v minulých letech nedostávaly. Stát se podle vicepremiéra musí připravit na to, že po roce 2024 nebude mít ČR tolik peněz na vědu a výzkum z evropských fondů jako v současnosti.
Podle údajů Českého statistického úřadu celkové výdaje na výzkum a vývoj v posledních letech rostou, v roce 2015 dosáhly 88,7 miliardy korun. Více než polovinu do výzkumu investovaly podniky, zhruba třetina šla ze státního rozpočtu a zbývající část z peněz Evropské unie.
