Ford Mondeo: Trochu neohrabaná loď, která si své zákazníky rychle najde

FORD

Ford Mondeo: Trochu neohrabaná loď, která si své zákazníky rychle najdeAUTO TEST 11
Auto
  • František Vahala
Sdílet:

Po dlouhém čekání se mi dostalo do ruky nové Mondeo, zásadní model Fordu v segmentu střední třídy. Automobilka si s představením dala na čas a letošní rok stihla těsně: první vozy dorazí k zákazníkům na konci listopadu.

Ford Mondeo je pojem: auto střední třídy se v současné době vyrábí již ve čtvrté generaci, přičemž to první vyjelo z továrny již v roce 1992. Na našich silnicích jich potkáte dost, nejen v první, ale zejména ve druhé a třetí generaci. Mezi ojetinami jsou oblíbené zejména verze kombi, často s naftovými motory. To jen na úvod, nyní zpět do současnosti. Českému zastoupení Fordu se konečně podařilo připravit několik vozů k sice opožděné, ale přesto zásadní novinářské prezentaci.

Jelikož už známe i český ceník, začneme dnes trochu zeširoka. Novinka je u nás nabízena celkem ve třech karosářských variantách, přičemž základní dvě jsou liftback a kombi. Sedan je určen pouze pro hybridní verzi HEV, kterou nyní vynecháme. Dvě výbavy jsou jasně členěné: základní Trend a lepší Titanium, přičemž pro tu se rozhoduje přibližně 60 % zákazníků v Česku. Základním motorem je čtyřválec 1.5 EcoBoost s výkonem 160 koní, který jsem také podrobil testu. Následuje široká paleta různých čtyřválců, přičemž nejsilnějších je 2.0 EcoBoost s výkonem 240 koní. Šestiválec už dnes ve střední třídě od Fordu budete hledat marně… Naftu tradičně reprezentuje řada motorů Duratorq ve dvoulitrovém provedení o výkonu 150 až 180 koní. I tento motor jsem vyzkoušel.

Základní Mondeo liftback pořídíte za 611 990 Kč, průměrný střed s benzinovým dvoulitrem (203 k a automat) za 783 990 Kč a vrcholem je zatím nejsilnější benzinový motor 2.0 EcoBoost (240 k) s karoserií kombi za 864 990 Kč.

Motůrek, který rozhýbá obra

Usedám do kombi se základním benzinovým motorem (do té doby, než dorazí tříválec 1.0 EcoBoost). Výbava Titanium si opravdu umí posádku hýčkat: hned mě zaujala výrazně tvarovaná kožená sedadla s vyhříváním i větráním, elegantně působící palubní deska i masivní volant. Interiér vyniká kvalitními materiály i zpracováním, cítím se v něm trochu utopeně, ale útulně. Uprostřed palubní desky kouká velký displej, přes který se ovládá vše od audia po navigaci. Rychle nacházím dobrou polohu za volantem a vyrážím. První dojmy jsou překvapivé: malý, pro tak velké auto až nedůstojný motor se snaží jako o život. V nízkých otáčkách jsou rozjezdy pomalé, síla nastupuje až v cca 2500 ot/min, ale potom táhne lineárně až do 6000 ot/min. Zrychlení z 0 na 100 km/h za 9,2 s není vůbec špatné, čtyřválec má navíc chraplavý, příjemný zvuk.

Je zajímavé, jak takto malý motor dokáže rozhýbat tak těžké auto (minimálně 1485 kg, s výbavou a řidičem spíše nějakých 1,6 tuny). Je to typický příklad downsizingu: do velkého, těžkého auta se nastěhuje motor nevalného objemu dopovaný turbodmychadlem. Výsledné výkony jsou často překvapivé, ovšem stejně o této cestě trochu pochybuji. Připadá mi totiž zvláštní „táhnout“ auto střední třídy malou „jednapětkou“. Mimo polemiku ale zůstává fakt, že základní motor v Mondeu není vůbec špatný. Dlouhé rychlosti ještě umocňují dojem síly, škoda jen trochu zadrhávajícího řazení šestistupňové převodovky. Spotřeba u mé testovací jízdy vysoce překonávala výrobcem udávanou hodnotu 5,9 l, ale při běžném ježdění se dá počítat s hodnotou kolem 7 až 7,5 l / 100 km.

Jízda, kterou Mondeo umí

Komfort jízdy, to byla vždy silná stránka této modelové řady. U současné generace čekejte podobně jako u těch předchozích příjemný kompromis. Na jedné straně auto dobře sedí, žehlí asfalt a tlumí nerovnosti, na druhé si odpouští výrazné rázy do interiéru či náklony karoserie. Podvozek se mi celkem líbil, testované modely s velkými koly rozhazovaly pouze příčné nerovnosti. Samotný pocit z řízení mám takový neutrální – posilovač je příjemně nastaven, jen ve volantu chybí špetka citu.

Zastavuji a hodnotím vnitřní prostor. Na zadních sedadlech je místa královsky, a to jak pro hlavu, tak pro nohy. Měkké čalounění obejme tělo a nastává nerušená, pohodová jízda. Co se týče zavazadelníku, je dle očekávání ohromný: základních 525 litrů se jednoduchým sklopením opěradel dá rozšířit až na 1630 litrů (v případě použití sady na opravu pneumatik). Každopádně tím vzniká rozměrná ložná plocha o rozměrech 1974 mm (na délku) a 1141 mm (na šířku). Je to využitelný prostor s řadou praktických vychytávek pro pohodlnější život (cením si například zásuvky na 230 V).

Bezpečnost i komfort
Nové Mondeo nabízí řadu tzv. pre-crash prvků, tedy systémů pasivní bezpečnosti. Jde například o akustické a vizuální varování řidiče v případě, že vozidlo před ním náhle zabrzdí. Technologie Ford Pre-Collision Assist jde ale ještě dál: umí rozeznat chodce, kteří se nacházejí před vozem nebo mu mohou vstoupit do dráhy. V případě, že toto nebezpečí systém vyhodnotí, a řidič na situaci nijak nereaguje, vůz umí automaticky zabrzdit, aby zabránil nehodě. Mezi další zajímavosti nového vozu patří adaptivní LED světlomety s jasem podobným dennímu světlu, které přizpůsobují úhel světelného kuželu okolnímu prostředí a provozním podmínkám. Zajímavý je také aktivní parkovací asistent s funkcí kolmého parkování, který pomůže řidiči najít vhodné parkovací místo a poté do něj automaticky zajede.

Mondeo je kus auta, což je z něho cítit ihned po usednutí za volant. Kombi měří 4876 mm na délku a 1852 mm na šířku. Při jízdě jsou ale rozměry dobře maskovány nečekanou obratností a lehkostí pohybu. Do zatáček je dobře vidět přes relativně „normální“ A-sloupek, zpětná zrcátka poskytují přehled o dění kolem a odhad délky zadní části také nepůsobí žádné problémy. Doporučuji také příplatek za kvalitní couvací kameru – je velmi pěkně vyřešena.

Základní jízdní dojmy s novým modelem, který se brzy začne dodávat zákazníkům, máme za sebou. Jen v rychlosti připomeňme specifika naftové verze. Nejsilnější dieselová motorizace je od svého benzinového sourozence výrazně odlišná. A teď nemám na mysli jen chrochtavý zvuk či turbodíru v nízkých otáčkách, svou roli hraje i kinetická energie. Po průjezdu několika zatáček je patrné, že benzinový motor je výrazně lehčí. Naftová verze s těžkým motorem umístěným hodně vepředu vykazuje větší náchylnost k nedotáčivosti, oproti tomu benzinová je obratnější, příjemnější. Naftový motor bude ale jistě jezdit s lepší spotřebou a je vhodnější pro delší cestování (například pro obchodní cestující, co tráví dny na dálnici). Známý je také fakt, že podobnému typu vozů přináší těžký nafťák lepší směrovou stabilitu při vysokých rychlostech. Já jsem ale pro benzinovou verzi.

Plusy:

příjemný motor, pohodlná sedadla, kvalitní interiér, prostornost, nečekaná chuť zatáčet, podvozek

Minusy:

těžkopádnost, necitlivé řízení, zadrhávající řazení, síla v nízkých otáčkách, vyšší spotřeba malého motoru

Verdikt:

Nové Mondeo je hezčí, propracovanější a vybavenější než jeho předchůdci. Stále ale zůstává i na poměry třídy velkou, často trochu neohrabanou lodí, ze které je v určitých situacích cítit jistá těžkopádnost. Jen už to není tak okaté a patrné jako dřív. Líbí se mi široká paleta motorů a nabídka karoserií, dobrý pocit mám i z férového cenového zařazení modelu. Své zákazníky si dravě vypadající auto určitě najde velmi rychle – jsem zvědavý, jak ho trh přijme.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články