Ano, s rozpočtem už je líp. Ale co pořád ty daně?

Rozpočet je na tom nejlépe v dějinách, ocenilo svou bilanci za první polovinu roku 2015 ministerstvo financí. Ani tím se však nezbaví výtky, že pod novým ministrem ztratilo schopnost vybírat daně. Bilance totiž připomíná, že od počátku ekonomické krize poklesl v prvním pololetí výběr daní pouze v letech 2009, 2012 a 2015. Letos přitom ekonomika roste nejrychleji od krachu banky Lehman Brothers.

Stát za první pololetí inkasoval na daních, pojistném a evropských dotacích 641 miliard korun a utratil 618 miliard. Přebytek 23 miliard je skutečně nejvyšší od vzniku České republiky. Stoprocentní zásluhu však má Brusel, který letos uzavírá sedmileté rozpočtové období a posílá víc peněz, než je obvyklé. Češi zatím inkasovali 133 miliard, o 49 miliard víc než v prvním pololetí loňského roku. Státní rozpočet je pro evropské peníze do značné míry průtokovým ohřívačem, za evropské projekty jsme ale letos utratili jen o 17 miliard navíc.

Ani šestý měsíc prosperity ovšem nezajistil, aby se proti loňsku zvýšil výběr daní. Selhání jde o očividně na účet ministerstva financí. Čtyřprocentní hospodářský růst z prvních třech měsíců a zřejmě obdobná rychlost ve druhém čtvrtletí zvýšily výnos sociálního pojištění o pět procent. Na daních se však vybralo o jedno a půl procenta méně.

Nezdravý vliv tabákových daní

Výpadek mají na svědomí daň z přidané hodnoty a spotřební daně, jejichž výběr poklesl o pět procent, daň z příjmu o tři procenta. Kdyby výběr rostl jako ekonomika – o čtyři procenta – vydělal by stát proti loňsku navíc deset miliard. Ve skutečnosti o deset miliard přišel.

Ministerstvo financí už vytvořilo oficiální zdůvodnění, podle kterého jde jen o náhodný výkyv, který nemá se schopnostmi finančních úředníků nic společného. U DPH je prý pokles důsledkem toho, že stát počátkem minulého roku nevrátil po vyúčtování daně podnikatelům část vybraných peněz. Ze Státního závěrečného účtu vyplývá, že si tak v lednu a únoru nechal neoprávněně 7,8 miliardy korun, ze kterých později od března do prosince postupně 6,9 miliardy vrátil. Tím se zvýšila základna v první polovině roku 2014 a může se tím opravdu zdůvodnit, proč výběr DPH v první polovině roku poklesl o pět miliard. Stále však není jasné, proč v období růstu o stejných pět miliard nevyrostl.

Čtěte také: Mládek útočí: Babiš to přehnal s čistkami, a tak nevybírá daně

U příjmů ze spotřebních daní je vysvětlení o něco věrohodnější. Celkově poklesly o tři miliardy, i když se měly zásluhou prosperity o tři miliardy naopak zvýšit. Důvodem je podle ministerstva financí fakt, že se obchodníci s tabákem počátkem loňského roku předzásobili, tím rovněž zvýšili základnu, a proto se letos vybralo na tabákové dani o čtyři miliardy méně. Do konce roku se to může vyrovnat. Zbývá ovšem jedna nesrovnalost. Daň za cigarety se letos zvýšila o osm procent, což mělo v prvním pololetí teoreticky vynést dvě miliardy, které se ale na účtech neobjevily.

Ubývá živnostníků a zaměstnanci neplatí

Nejpodivnější je však výpadek daně z příjmu fyzických osob, pro který ministerstvo zatím žádný aspoň trochu věrohodný důvod nevymyslelo. Zaměstnanci zaplatili v prvním pololetí roku 2015 o pět procent navíc na pojistném, na dani z příjmu jen o procento. Kdyby bylo ministerstvo financí stejně úspěšné jako Česká správa sociálního zabezpečení, výnos by se zvýšil o dvě miliardy. Vysvětlení, že pokles způsobila sleva na dani, kterou mohou rodiče nově uplatňovat za druhé a třetí dítě, odporuje rozpočtovým dokumentům ministerstva. Ty předpokládají kvůli daňovým slevám za celý rok výpadek 900 milionů.

Téměř o dvě miliardy se propadl i výběr od živnostníků. Tady je důvod nasnadě. Vládní tažení proti OSVČ, které ministři označují za „příživníky“ a „zloděje“ a na které chystají přísné kontroly, vede k masovému rušení živností. Jen v prvním čtvrtletí ubylo 30 tisíc živností. A ty už nikdy žádné daně platit nebudou.