Desítky miliard bez užitku. Česko prožívá kolaps eurodotací

Desítky miliard bez užitku. Česko prožívá kolaps eurodotacíNOVÉ
Domov

Co je za přebytkem rozpočtu?

Petr Holub

Za volební trumf hnutí ANO posloužil rozpočtový přebytek 82 miliard za devět měsíců roku 2016. „Výsledky jsou dané kombinací podstatně lepšího výkonu finanční správy, čerpáním evropských peněz i růstu, který je ale podstatně menší než minulý rok,“ prohlásil ministr financí Andrej Babiš na tiskové konferenci. Ve skutečnosti zakrývá vážné selhání vlády, kde jeho hnutí hraje klíčovou roli. Česko zažívá dosud největší skluz při čerpání eurodotací.

Tisícina k proplacení

Babišův výklad působí věrohodně, protože ho na první pohled potvrzují publikovaná čísla. Nepochopitelně vysoký přebytek státního rozpočtu se nad hranicí 80 miliard korun drží už druhý měsíc. Hlavní důvod přebytku už k oslavě není. Podle neoficiálních informací leží na účtech ministerstva financí 15 miliard korun z rozpočtového období 2007-2013 a marně se hledají dokončené projekty, za které by se vyúčtovaly. Zároveň přišlo téměř 50 miliard na zálohách do nového rozpočtového období 2014-2020, nejsou však připraveny projekty, které by se s jejich pomocí mohly rozjet.

Neschopnost využít gigantické dotace potvrzují i oficiální čísla. Důležitou indicií je tzv. certifikace výdajů, po níž je možné odeslat faktury za evropské projekty k proplacení do Bruselu. „Evropské komisi byla odeslána žádost o platbu ve výši cca 31,9 milionu eur,“ shrnuje takřka tříletou bilanci ministerstvo financí. Částka 0,8 miliardy korun je jenom zanedbatelný zlomek z částky přes 600 miliard korun slíbené Česku do roku 2020.

Topolánku, omlouváme se

Něco podobného se už přihodilo. V září 2009 byla v rámci období 2007-2013 do Bruselu k proplacení odeslána rovněž zanedbatelná částka, konkrétně 1,6 miliardy korun. Důvodem byly námitky Evropské komise, že Češi nezákonně pořídili monitorovací systém, kam se zaznamenávaly dotační toky. Námitky byly vyřízeny až koncem jara 2009. Tento skluz byl široce diskutován a hodnocen jako hluboké selhání Topolánkovy vlády. Na podzim 2009 se ovšem začaly faktury do Bruselu posílat rychleji a koncem roku už jejich finanční objem dosáhl pětadvaceti miliard korun.

I tentokrát je za hlavní příčinu mezi experty považován nefunkční monitorovací systém, ministerstvo pro místní rozvoj však tuto zprávu potvrdilo jen částečně. „Funkčnost monitorovacího systému potvrdil audit v první polovině roku 2016. Průběžně se řeší opravy chyb způsobené nesprávným uživatelským postupem,“ uvedla ředitelka komunikace Veronika Vároši. Očekává, že i tentokrát se větší počet projektů odešle k proplacení koncem roku. Ke zdržení však existují i další důvody. Nejsou třeba připraveny projekty v dopravním dotačním programu, zároveň se projekty nedaří schvalovat, jak svědčí nekonečné spory o správném postupu u programu na podporu výzkumu. Před sedmi lety byly v září proplaceny projekty za 25 miliard a koncem roku už za 70 miliard, letos to je podle posledních dostupných údajů něco přes čtyři miliardy korun.

Přetrhané sítě řetězových podvodů

Lepšími argumenty může ministr financí hájit inzerované úspěchy při výběru daní. Platí to zvláště od září, kdy se po rozpačité bilanci z předchozích měsíců výrazně zlepšil výběr DPH. Kopíruje růst tržeb v maloobchodě a to je výsledek, kterého ministerstvo financí od roku 2014 nedosáhlo. Přesto není jisté, jestli relativně dobré průběžné výsledky půjde udržet i v dalších měsících.

Maloobchodní tržby rostou už třetím rokem setrvalým šestiprocentním tempem ročně, příjmy z DPH se ovšem loni zvýšily jen o tři procenta. Letos to vypadalo ještě hůře, konkrétně do srpna se vybralo jen o dvě procenta víc než v minulém roce. V září však byl výběr DPH najednou lepší skoro o šest procent. Babiš to oslavil výkladem, že se konečně projevil efekt kontrolních hlášení zavedených počátkem roku. „Díky tomu se nám úspěšně daří zpřetrhávat sítě řetězových podvodů,“ řekl Babiš.

To však není jediná možná interpretace. Částka odeslaná podnikateli na zálohách k DPH se od loňska nezměnila, firmy však méně často žádaly o jejich vrácení. Konkrétně poklesly o 7,8 miliardy tzv. nadměrné odpočty, tedy ubylo případů, kdy stát některý měsíc vracel konkrétní firmě na dani víc, než ona státu na DPH odvedla. „Je to díky reverse charge a kontrolnímu hlášení,“ potvrzuje Jakub Vintrlík z ministerstva financí.

Nejde tedy o odhalené podvody, podnikatelé jenom mají obavy o nadměrné odpočty žádat, aby tím na sebe nepřivolali kontrolu. Nemusí jít o podvodníky, protože nadměrný odpočet může podnikatel žádat také po větší investici. Teď se však této nebezpečné cestě vyhýbá z předběžné opatrnosti a raději své žádosti o vrácení záloh rozloží v čase. Pokud se něco takového děje ve větším měřítku, bilance se v delší perspektivě opět zhorší.

Státní rozpočet už jednou zažil něco podobného. Počátkem roku 2014 Babišovi úředníci odmítli žádosti o nadměrné odpočty ve výši 12 miliard korun s tím, že je musí prověřit. Horší bilanci DPH v roce 2015 pak vysvětlovali tím, že zadržené peníze museli vracet.

Čtěte také: Nejsme ve vědomostní soutěži, protestoval v debatě šéf lidovců