1

Uvnitř Evropy se právě začaly stavět ploty

Témata: , ,

Vyspělý svět zjevně míří do éry plotů. Ať se nám to líbí, nebo ne, je to realita. Zavírat před ní oči je naivní. Poslední dny a hodiny jsou ve znamení pokládání základů plotů. Zdi a ploty byly jednou z hlavních myšlenek posledních projevů Baracka Obamy v roli amerického prezidenta na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. „Národ obehnaný zdí uvězní sám sebe,“ prohlásil v narážce na plán republikánského kandidáta Donalda Trumpa postavit proti nelegálním migrantům zeď na hranici s Mexikem.

Jen pár hodin před jeho vystoupením se dali do práce rakouští dělníci. Začali stavět základy pro vztyčení zdi nebo plotu v délce 1,8 kilometru na hranici s Maďarskem u obce Nickelsdorf. To je to místo, kudy vede proslulá balkánská cesta z Turecka do Německa. Teď je na ní po uzavření hranice v Makedonii a chatrné dohodě s tureckým prezidentem Erdoganem malý provoz. Ale kdoví, důslední Rakušané se chystají na všechny možnosti.

Na agenturních fotografiích je vidět plno vozů známých rakouských stavebních firem, jako je Strabag. Dělníci zapouštějí do země kolmé trubky, takzvané zemní kotvy, na kterých by bylo možné rychle vztyčit nadzemní tyče plotu. Zjevně je naspěch, protože z Řecka už přichází zprávy, jak migrantů z Turecka opět přibývá. Erdogan už Evropě jasně vzkázal, že pokud nebude v dohledné době (do října) bezvízové cestování pro Turky do EU, nevidí to s dodržováním dohod nijak slibně. A bezvízové cestování rozhodně nebude. Přinejmenším Francie už řekla, že ho za žádnou cenu nedovolí.

Nejsou to první rakouské základy na plot. Podobné už začala Vídeň v létě připravovat v Brennerském průsmyku na hranicích s Itálií. Ve chvíli, kdy to vypadalo, že se hlavní migrační stezka přesune právě sem. Itálie už je sama dost znepokojená. Bez velkého mediálního referování totiž Němci začali během léta střežit se silným nasazením hranici se Švýcarskem. V rámci řetězové reakce tradičně razantní Švýcaři zavřeli hranici s Itálií. A tisíce migrantů uvízly v severní Itálii.

Další kilometr dlouhá a čtyři metry vysoká zeď z hladkého betonu se začala stavět v severofrancouzském Calais. Vedle nelegálního tábora, odkud se migranti snaží naskakovat na kamiony mířící do Velké Británie. Stavba má být hotová do konce roku a vyjde na 1,9 milionu liber.

Přes stavební aktivitu, která byla v obou případech dlouho ohlášena a čelila kritice aktivistů, si ploty v Rakousku ani v severní Francii netroufl kritizovat žádný z relevantních evropských politiků. A už vůbec si netroufli těm, kdo zdi na svém území stavět chtějí, vyhrožovat.

Maďaři mají plot od loňska. Na rozdíl od Rakušanů ho postavili na vnější hranici schengenského prostoru. Tedy přesně tam, kde by každý měl vstup do společného prostoru volného pohybu chránit. Je to jeho povinnost, jasně vyplývající z evropského práva. Maďaři na to ale zjevně právo nemají. Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn mimo jiné právě kvůli plotu vyzval 13. září k vyloučení Maďarska z Evropské unie. „Plot, který Maďaři postavili, aby odradil uprchlíky, se stává delším, vyšším a nebezpečnějším. Maďarsko není daleko od toho, aby vydalo rozkaz zahájit palbu do uprchlíků. Kdokoli, kdo chce přejít přes plot, musí očekávat nejhorší,“ prohlásil v rozhovoru pro německý deník Die Welt. Evropská unie by podle něj neměla tolerovat „tak nepřijatelné chování. Jakýkoli stát, který tak porušuje základní hodnoty, by měl být z EU dočasně vyloučen, a bude-li to nutné, tak i trvale“. Podle něj „je to jediná možnost, jak ochránit kohezi a hodnoty EU“. Nechme stranou, že Lucembursko je spolu s námi jedinou zemí bez vnější schengenské hranice.

Jestli něco skutečně ničí soudržnost v Evropě, je to porušování pravidel, jakého se loni dopustila německá kancléřka Angela Merkelová a do očí bijící dvojí metr. Tímhle tempem ztratí Evropská unie i ten zbytek důvěry, jemuž se mezi svými obyvateli ještě těší. Kdyby se loni nerezignovalo na ochranu vnější hranice EU, nemusely se dnes stavět ploty uvnitř. Maďarský plot je vnější, ten rakouský už je vnitřní.


/
analytička

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.