Ústavní soud možná nechá ‚zčernat‘ spisy StB. Archiváři se bouří

Ústavní soud se v září bude zabývat návrhem, který počítá se začerněním osobních údajů ve spisech StB a dalších materiálech z doby před rokem 1990. Proti přijetí návrhu se bouří archiváři, podle nichž by tak došlo k faktickému znemožnění otevřeného bádání. Ve svém pondělním vydání o tom informují Hospodářské noviny (HN).

Současný zákon o archivnictví přikazuje chránit osobní údaje lidí, kteří jsou zmiňovaní v materiálech mladších třiceti let. Zároveň ale existuje výjimka, která z této kategorie vylučuje dokumenty, jež vznikly před rokem 1990 v některých státních úřadech, organizacích nebo soudech.

Pokud by Ústavní soud rozhodl, že tuto výjimku zruší, mohlo by to do značné míry zkomplikovat práci archivářů. Ze spisů a dalších materiálů by totiž vymizely osobní údaje včetně jmen a adres, které by nově musely být začerněny. V dopisu, který už dříve poslali soudu, archiváři varují, že to „fakticky znemožní bádání v novodobých historických pramenech“. Podle HN upozorňují také na administrativní zátěž, protože by museli ověřovat zda ve spisech zmiňovaní lidé stále žijí a jestli souhlasí se zveřejněním.

Spor o (ne)začernění osobních údajů vypukl díky bývalému politickému vězni, kterému se nelíbilo, že Archiv bezpečnostních složek (ABS) zpřístupnil České televizi spis, v němž byly mimo jiné zmínky o jeho trestech za kriminální delikty. Vzhledem k tomu, že v případu jde o konflikt dvou ústavních práv (práva na svobodný přístup k informacím a práva na ochranu osobních údajů), kauza po nějaké době skončila až u Ústavního soudu.

Návrh nyní na Ústavním soudu leží přes dva a půl roku. „Návrh rozhodnutí je už téměř hotov a v první polovině září by mohl být předložen plénu,“ řekla HN mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková minulý týden. Na stanovisku by se muselo sjednotit alespoň devět z celkových patnácti soudců.

Čtěte také: Do baráku jim StB naházela slzné granáty. Pak ho vyhodila do povětří