Neziskovky. Nejúčinnější a nejagresivnější lobbisté

Charita, nebo prosazování představ o světě

Neziskovky. Nejúčinnější a nejagresivnější lobbistéTÝDENÍK ECHO
Ilustrační foto Foto: Ilustrační foto. Shutterstock
2
Domov
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Sovy nejsou tím, čím se zdají být. Slavný výrok ze známého seriálu Davida Lynche Městečko Twin Peaks přesně vystihuje stav, do nějž se v poslední době stále silněji dostává veřejná debata o zásadních společenských tématech.

Když se řekne slovo lobbista, naskočí většině lidí negativní obraz arogantního, bezskrupulózního a cynického vyslance velké korporace, manipulujícího nebohé politiky a úředníky pro svůj zájem.

Když se řekne nezisková či nevládní organizace, představí si většina lidí altruisty, kteří chtějí jen pomáhat potřebným. Na což sbírají peníze, kde se dá, a dávají tím i svým donátorům šanci, aby se konání dobra účastnili jejich prostřednictvím.

Ještě před nějakou dobou se říkalo charita. To už dnes pro podstatnou část neziskového byznysu vůbec nelze použít. Podstatná část neziskovek – nebo jak se překladem z anglického non-governmental organization (NGO) říká nevládních organizací – je dnes těmi nejvlivnějšími a nejagresivnějšími lobbistickými a zájmovými spolky, prosazujícími své představy o světě.

Platí to v zásadě pro všechny s výjimkou skutečné tradiční charity, tedy pomoci skutečně slabým a ohroženým, skutečné vysoké vědy (nikoliv aktivismu vydávaného za vědu, jako jsou všemožná gender a diskriminační studia) a vysoké kultury (opět potřeba odlišovat od aktivismu typu všemožných angažovaných perfomancí). Pokud chcete prosadit svůj zájem, nenajímejte si na to lobbistickou firmu, ale nevládku. Dosáhnete mnohem víc, a ještě si vylepšíte jméno.

Fasáda dobra

Neziskovým spolkům se podařilo vytvořit efektivní komplex, v němž v úzké alianci s médii, univerzitami a velkým byznysem vytvářejí velmi vlivné sítě, jimž podléhají a ustupují politici, úředníci a pod jejichž tvrdý tlak se dostávají i soudy. Přitom se dokáží účinně prezentovat jako šiřitelé dobra a ztělesnění občanské společnosti. Je nejvyšší čas začít rozlišovat mezi skutečnou charitou a nevládkami, tvrdě šířícími své představy o světě, jimž některé vlády silně podléhají. To rozlišování není vůbec snadné. Řada spolků totiž mixuje v různém poměru obojí.

Celý článek si můžete přečíst v novém vydání Týdeníku Echo ZDE.

Sdílet:

Hlavní zprávy