2 Nacionální pravice v Česku?

Protiimigrační strany sílí v celé Evropě. Jen v Česku ne. Proč?

NOVÉ

Témata: , , , , , , ,

Prezidentské volby v Rakousku opět ukázaly rozdíl mezi Českou republikou a většinou okolních zemí. Zatímco v ostatních státech EU získávají stále větší podíl na moci protiimigrační a euroskeptické strany, v Čechách se dosud žádná výraznější neobjevila. Podle odborníků, jež oslovil server ECHO24.cz, za to může jednak roztříštěnost a špatné vystupování českých protiimigračních skupin a jednak skutečnost, že post prezidenta zastává Miloš Zeman.

Regionální volby ve Francii, zemské volby v Německu, parlamentní na Slovensku a teď i prezidentské volby v Rakousku. Všechny svědčí o jednom trendu. A sice nárůstu obliby různých euroskepticky a mnohdy i nacionalisticky až krajně orientovaných stran, které v posledních měsících a letech získávají stále větší popularitu. A to jak v západní, tak ve východní Evropě.

V České republice je ale situace odlišná. Namísto silné opoziční strany, která by představovala pomyslnou protiváhu vůči stávajícímu establishmentu, lze podobných uskupení najít hned několik, ale na okrajích politického spektra s minimální podporou.

Mezi nejznámější patří hnutí SPD Tomia Okamury, Úsvit – Národní koalice v jehož čele stojí válečný veterán Miroslav Lidinský a také Blok proti islámu Martina Konvičky, ke kterému zřejmě brzy přibude nová strana Alternativa pro Česko. Dále sem lze zařadit Dělnickou stranu sociální spravedlnosti pod vedením Tomáše Vandase a Národní demokracii Adama Bartoše.

Jednotlivé strany a hnutí, které vystupují proti stávající politické reprezentaci, jsou navíc značně rozhádané a nejednotné. Například Tomio Okamura a Tomáš Vandas na dotaz serveru ECHO24.cz uvedli, že by se nespojili s žádným výše jmenovaným uskupením. Stejně tak veřejná prohlášení Martina Konvičky nenasvědčují tomu, že by měl zájem o spolupráci. Předseda Národní demokracie Adam B. Bartoš sice na dotaz o možném slučování nereagoval, spolupráci s ním ale všichni výše jmenovaní v minulosti odmítli.

‚Černoch se do čela populistů nehodí‘

Právě tato roztříštěnost však podle odborníků představuje jednu z hlavních slabin české protiimigrační scény. „Možná kdyby se to nasčítalo, tak by se nějaký nový subjekt s pěti deseti procenty mohl objevit, ale ony ty radikálně pravicové subjekty jsou dost nejednotné. Okamura se rozešel s Úsvitem, Úsvit se spojil s Konvičkou. Teď se ale Konvička odtrhl a začal se kolem něj nějakým způsobem motat Václav Klaus…,“ popsal chaotickou situaci politolog Josef Mlejnek. Jedním dechem ale upozornil, že podobná hnutí, která často stojí a padají na osobě silného vůdce, se možná už z podstaty věci nejsou schopna sjednotit.

Stejně tak podotkl, že na české protiimigrační scéně nevidí nikoho, kdo by se mohl postavit do jejího čela: „Pan Vandas už je dneska docela profláknutý a moc přitažlivý asi není. Pokud jde o Úsvit, tak Marek Černoch je podle mě na populistického lídra příliš introvertní a neprůbojný. Ten veterán z Afghánistánu (předseda Úsvitu Miroslav Lidinský – pozn. red.) taktéž. Představa veterána, který se samopalem střílí Tálibánce, je samozřejmě zvučná, ale když ho slyšíte mluvit, tak to prostě není táborový řečník. Tomio Okamura by dejme tomu nějaký potenciál měl, ale přijde mi už za zenitem, protože vyplavala na povrch řada věcí z období jeho působení v Úsvitu.“

Na Mlejnkova slova pak plynule navázal politolog a expert na politický marketing Jan Kubáček. „Největším problémem je bezesporu ta roztříštěnost. Kdybych měl vyjmenovat celou tu scénu, tak by to bylo až komické a v zahraničí to nikdo moc nechápe, že můžeme mít tolik podobných skupin, které se navíc navzájem nesnášejí, pomlouvají, spojují, pak zase rozdělují a přejmenovávají…,“ řekl serveru ECHO24.cz, přičemž zjevně odkazoval na nedávný rozchod Úsvitu – Národní koalice a Konvičkova Bloku proti islámu.

Právě tyto přemety se ale podle Kubáčka v podstatě rovnají záruce nezvolení: „Český volič má rád, když tam funguje nějaká souhra a naopak nesnáší, když se o něčem strany hádají už předem. Myslím si, že řadu potencionálních voličů zklamali tím Xtým rozpadem, Xtou rozlukou a Xtým vzájemným obviňováním, kdo za co může.“ Případní sympatizanti proto podle něj upřednostní spíše jednu ze zavedených stran.

‚Hofera máme na Hradě už tři roky‘

Etablované strany jsou ostatně podle všeho další důvod, proč se českým protiimigračním uskupením zatím příliš nedařilo. „Jejich neúspěch je podle mě z velké části způsoben tím, že většina českých politických stran zaujímá k migraci kritický postoj. Také tu máme přímo voleného prezidenta, který na tuto kartu sází. To znamená, že je v této souvislosti těžké přijít s něčím novým,“ míní Mlejnek.

V podobně se vyjádřil i politolog Bohumil Doležal. Ten upozornil na skutečnost, že některá vyjádření politiků z ODS, ČSSD a hnutí ANO se příliš neliší od toho, co hlásá například Rakušan Hofer. Stejně tak připomněl, že ostře proti migrantům i EU se dlouhodobě vyjadřuje i prezident Zeman. „Nezapomínejte, že to, co je teď volené v Rakousku, tady máme už tři roky,“ glosoval pro ECHO24.cz.

Politolog Mlejnek ovšem upozorňuje, že ostré vystupování proti migrantům se takzvaným zavedeným stranám může vymstít. „Když se Robert Fico začal vymezovat vůči migrantům, tak tím ten postoj vlastně legitimizoval. Voliči ale vždycky mohou sáhnout po někom ještě radikálnějším. Takže pokud zavedené strany zaujmou výrazně kritický postoj k migraci, mohou tím napomoci vzniku, posílení a růstu nějakého radikálního populisty až extremisty,“ uvedl se zjevným odkazem na nedávné parlamentní volby na Slovensku, kde zaskóroval extremista Marian Kotleba.

Otázkou tedy zůstává, jak česká protiimigrační hnutí dopadnou v blížících se volbách. Ty první, krajské, se totiž budou konat už letos na podzim. Většina průzkumů veřejného mínění zmíněným stranám a hnutím přisuzuje nanejvýš několik procent hlasů, pokud je tedy vůbec zmiňuje. Průzkumy veřejného mínění – obzvláště v souvislosti s euroskeptickými a protiimigračně zaměřenými stranami – se ale v minulosti již několikrát ukázaly jako liché.

Kubáček, Mlejnek i Doležal na dotaz serveru ECHO24.cz shodně uvedli, že výrazný úspěch těchto uskupení neočekávají. „Spíš bych očekával, že zavedené politické strany se tématu migrace začnou více věnovat, aby se mu nevěnoval jen prezident,“ uvedl Kubáček. „Možná si řeknou, že když to téma nedokázaly využít ty strany protestní, tak by ho mohli zkusit obhospodařovat ony samy. Stačí se podívat na paní Le Penovou, která má 80 % voličů bývalých socialistů. Voliči prostě měli pocit, že francouzští socialisté nechrání jejich hodnoty a sociální jistoty, tak utekli k paní Le Penové,“ uzavřel.

Čtěte také: Kdo rozděluje národ – Zeman, nebo ‚frustrovaní intelektuálové‘?

Život v bublinách. Klinika, nebo Konvička? Prostě si musíte vybrat

Další zajímavé články si přečtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo zde


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.