Energetický zákon: hrozba zdražení a stovky změn

Dotýká se hospodaření každé firmy a domácnosti. Ale je tak spletitý, že se v něm těžko orientují i odborníci. Energetický zákon ve sněmovně postoupil do finální fáze projednávání, přesto je jeho podoba otevřená – může se na ní podepsat přes 350 pozměňovacích návrhů. Server ECHO24.cz shrnuje hlavní problémy, kterým se poslanci při mnohahodinovém projednávání normy věnovali.

1. Zdražení plynu až o pětinu

Klíčovou obavou z úpravy energetického zákona je možné zdražení plynu až o 20 procent. Na věc opakovaně upozorňovali poslanci hnutí Úsvit, naopak ministr průmyslu Jan Mládek a poslanec Milan Urban (oba ČSSD) se jejich tvrzení snažili vyvracet.

Problém se týká historie budování plynového potrubí v Česku. V rozsáhlém období let 1948 až 2000 nebyly údaje o vedení trubek pod soukromými pozemky zapisované do katastru jako věcné břemeno. Energetický zákon měl po připomínkách Legislativní rady vlády historický deficit zpětně napravit. Vyžádalo by si to nejen rozsáhlou administrativu, ale možná i dodatečné kompenzace majitelům pozemků. Firmy by pak výdaj zřejmě promítly do cen pro své zákazníky.

Několik korun by si každá domácnost měla připlatit za tři položky, které budou muset energetické firmy odvést státu, připustil šéf resortu průmyslu.

„Hrozí zdražení plynu pro občany o 20 procent. Je potřeba si to říci a potvrdili nám to i odborníci,“ tvrdil šéf Úsvitu Tomio Okamura. „Chtěl bych také sdělit a zejména veřejnosti, že řeči o tom, že se budou zvyšovat ceny plynu o 20 procent, jsou na hraně poplašné zprávy. Nic takového samozřejmě hrozí. Je to zavádějící. Je to lež,“ kontroval ministr Mládek. Minimálně dočasně je pravda na jeho straně. Ministerstvo se rozhodlo úpravu z energetického zákona vypustit a situaci má řešit až připravovaná úprava zákona katastrálního zákona.

2. Peníze pro solární barony

Další výtka, opět akcentovaná především Úsvitem, je možnost účelového dělení solárních elektráren. Změna by díky výhodnějším podmínkám, které se méně výkonné zdroje vztahují, mohla teoreticky připravit státní rozpočet o 35 miliard korun. Úsvit tu fakticky tlumočil stanovisko šéfky Energetického a regulačního úřadu Aleny Vitáskové. Podle ministra Mládka ale ani taková argumentace nesedí a náklady pro spotřebitele se zvýší jen minimálně.

Několik korun by si každá domácnost měla připlatit za tři položky, které budou muset energetické firmy odvést státu, připustil šéf resortu průmyslu. Na lepší fungování Energetického regulačního úřadu má ročně přibýt 86 milionů korun. Dalších 70 milionů má jít na odstrašování ptáků, aby nelétali do drátů vysokého napětí. A po roce 2020 má ještě zhruba 30 milionů jít na novou registraci odběrných míst. „Čili ty přímé dopady na spotřebitele jsou v řádu korun a mluvíme o promile, ani ne o procentech,“ uvedl ministr.

Zástupci Úsvitu Vitáskovou vidí jako hrdinku a poslanec hnutí Augustin Karel Andrle Sylor ji dokonce navrhl na cenu Františka Kriegla. Ministr průmyslu ho ale v glorifikaci brzdil. A připomněl, že je v hledáčku orgánů činných v trestním řízení.

3. Změna ve vedení regulačního úřadu

Třetí hojně diskutovanou změnou je úprava vedení Energetického regulačního úřadu. Zatímco nyní instituci vede předsedkyně Alena Vitásková se svými místopředsedy, nově by měla řízení instituce přebrat pětičlenná rada jmenovaná vládou. Vitásková a Úsvit to berou jako útok na nezávislost úřadu, podle Mládka a jeho kolegů to naopak zamezí stávajícímu „samoděržaví“. Ministr jako příklad uvádí obdobné fungování Rady Českého telekomunikačního úřadu.

Jméno Vitáskové zaznělo ve sněmovně přitom v řadě konotací. Zástupci Úsvitu ji vidí jako hrdinku a poslanec hnutí Augustin Karel Andrle Sylor ji dokonce navrhl na cenu Františka Kriegla. Teda na ocenění, které se uděluje za mimořádné zásluhy v boji za lidská práva a občanské svobody, národní nezávislost, suverenitu a demokracii.

„Paní Vitásková se nebála odkrýt podstatu solárního tunelu a že se nebála odkrýt miliardové podvody s připojením biometanových stanic do sítě. Toto její hrdinské chování, kterým hájila zájmy České republiky, jí vyneslo opakovaná vyhrožování, která vyústila až o dva pokusy o vraždu. I přes snahu o fyzickou likvidaci a nutnost osobní ochrany se paní Vitásková nebojí, což prokazuje tím, že se nehodlá vzdát vedení ERÚ,“ zmínil zákonodárce.

Ministr průmyslu ho ale v glorifikaci stávající šéfky instituce brzdil. A připomněl, že je v hledáčku orgánů činných v trestním řízení. „Paní předsedkyně je obviněna z trestných činů, ve kterých není úplně malá sazba,“ uvedl. Vitásková je obviněna v případu solárního podvodu za dvě miliardy, ve kterém měla nabádat podřízené k udělení licencí pro elektrárny, které na to ale neměly ještě nárok.

Novela energetického zákona ve středu postoupila do závěrečného třetího čtení. Podle dřívějších pravidel práce sněmovny by poslanci o normě a souboru 350 změn mohli hlasovat už v pátek. Nový jednací řád ale nařizuje, že se pozměňovacími návrhy musí ještě znovu zabývat hospodářský výbor jako garant zákona. A teprve pak bude moci přijít na řadu závěrečné hlasování. Teoreticky by se tak mělo snížit riziko chyb a lobbistických tlaků.