Do Varů jedině s průvodcem Ondřeje Štindla
Začínají filmové Vary a do nich se opět trefují dva významné svátky, a proto jsme pro vás letos poprvé připravili rozšířené dvojčíslo, ve kterém jsme se snažili omezit informace o politickém dění na nejnutnější míru. Letos si politiky ještě užijeme. Do Karlových Varů, které jsou dějištěm největší kulturní a společenské události roku, vysíláme opět Ondřeje Štindla. Tomu se mimochodem podařily, kromě práce pro Echo, dva významné počiny. Na konci roku vydal oceňovanou prózu K hranici. Je to jeho už druhá beletrie, po níž o něm někteří významní literární publicisté mluvili jako o nové výrazné osobnosti české literatury, která má potenciál napsat román. Ondřej se na jaře zaskvěl také jako scenárista seriálu Svět pod hlavou, jenž určitě patří k tomu nejlepšímu, co Česká televize v posledních letech vyrobila. Tento Ondřej Štindl, tak jako každý rok, pro vás připravil výběr toho nejzajímavějšího, co letos ve Varech nebo později i v artových kinech můžete vidět. Jeho výběru – a vím, že nejsem sám – se důsledně držím a nepamatuji si, že by mě zklamal.
Nebudu se pokoušet o násilný oslí můstek, ale logicky musím po Ondřejovi upozornit na text Jiřího Peňáse, který se ponořil do příběhů, jež se odehrávaly v domě známém jako Werichova vila. Jeho text pochopitelně nemá takový pikantní potenciál, jako když Jiří před několika týdny popisoval společenské mravy ve francouzské vyšší společnosti (kdo náhodou text přehlédl, určitě stojí za to najít si jej na EchoPrime), ale mudrc Werich přitahuje a Jiří napsal vzrušující text.
V den uzávěrky, tedy v pondělí, se Dan Kaiser vydal do Vídně, aby se setkal s v českém prostředí uznávaným americkým historikem Timothym Snyderem, specializujícím se na holokaust a dějiny střední a východní Evropy. Snyder je u nás populárním vykladačem našeho prostoru a jeho knihy jsou oblíbené. Dan se s ním sešel, aby si popovídali také o současnosti. K budoucnosti se obracejí zase texty od Petra Holuba a Kryštofa Pavelky. Petr se odpíchl od kontroverzního výroku nového ministra financí Ivana Pilného. Ten budoucím penzistům pohrozil, že brzy žádnou penzi mít nebudou. Kryštof se zase zaměřil na robotizaci, která podle některých vizí v průběhu patnácti let připraví prý až 50 procent současných profesí o náplň. Lidi ve výrobě nahradí stroje a digitální technologie. Tato teorie je hodně populární v Silicon Valley. To, oč se opírá, najdete právě v jeho textu.
Do stoprocentní formy se dostává Martin Weiss, který se vrací k tématu denacifikace Německa a dekomunizace u nás. Našel tam nečekané a neznámé souvislosti – nebo spíš nesouvislosti.
To všechno sice nezní jako úplně letní čtení, ale snad pro vás bude v něčem obohacující.