Pomáhat a chránit, nebo buzerovat a kasírovat?

Dopis šéfa městských strážníků na Praze 1 Miroslava Stejskala se stal hitem internetu. Vytýká v něm svým podřízeným, že na pokutách vybrali málo peněz. A že je potřeba přidat, jinak prý nebudou odměny. 

Strážník se určitě v pracovní době nemá flákat. Znám osobně spoustu policistů a vím, že se neflákají. Ale měřit kvalitu jejich práce počtem rozdaných pokut je prostě špatně. Smyslem jejich činnosti je přeci něco jiného, než rozdávání botiček.

Nařízení pana ředitele Stejskala ale povedou jen k tomu, že nás strážníci začnou víc a víc buzerovat.

Přitom, co když se lidé budou chovat slušně? Chodit na zelenou, správně parkovat, nejezdit na kole po chodníku? Začnou strážníci kontrolovat, jestli koloběžky mají dobře nafouknutá kola? Jen aby vykazovali činnost pro pana ředitele?

Mám kancelář v centru Prahy. Z osobní zkušenosti vím, že ani samotné policisty nebaví buzerovat lidi. Dělají svoji práci a plní pokyny svých nadřízených. A já budu mnohem radši, když se budou zaměřovat na potírání drobné kriminality a vandalismu, než na kontrolování, jestli náhodou někdo nejede po chodníku na kole.

Původní myšlenka při zakládání městské policie byla dohled nad veřejným pořádkem. Potom, co se její pravomoci rozšířily o dohled nad dopravou, svůj původní účel opustila. Dnes měří dopravu na přehledných úsecích a rozdává v noci parkovačky na sídlištích.

Nepochybují o tom, že většina strážníků by se raději věnovala původnímu určení, původní myšlence, ale způsob hodnocení jednotlivých strážníků je nutí k něčemu jinému.

Jít si stoupnout pod bezvýznamnou značku. Měřit v místě, kde jsou rovné a přehledné úseky. A ignorovat, že o kus dál obtěžuje lidi tlupa ožralých Anglánů.

Pokud má mít městská policie smysl, musí se vrátit zpět k začátkům. Ke vzoru, kterým byl prvorepublikový četník, hodnocený za to, že v jeho okrsku je klid a pořádek. 

Je potřeba opustit myšlenku, že účelem městské policie je zkasírovat co nejvíce řidičů za to, že v noci na sídlišti nezaparkovali zrovna vzorově.