15

Jak Husák pohřbil české metro. A způsobil velkou životní tragédii

PŘÍBĚH A FOTOGRAFIE

Projektakt Antonín Honzík je autorem legendární tramvaje T3, která od počátku 60. let minulého století až do současnosti objíždí své trasy po pražských ulicích. Honzík se měl stát i „otcem“ nového pražského metra. Dokonce vzniklo několik vozů s označením R1, cestující ale nikdy nesvezly. Nové nejvyšší vedení KSČ v čele s Gustávem Husákem nakonec dalo přednost sovětským soupravám.  A Honzíkovi tím způsobili životní tragédii.

Když přesně před 40 lety vyjelo v pražském podzemí první vlaky metra, dobový komentář televizního záznamu neopomněl zdůraznit význam přátelství se SSSR. „Toto technicky náročné dílo se buduje za všestranné pomoci Sovětského svazu, který nám nejen vyškolil odborníky pro provoz, ale poskytl taky přímou materiální a odbornou pomoc,“ uvádí se v dokumentu, na kterém Husák nasedá do soupravy a nechá se provést stanicemi podzemky.

O českém projektu, který se dostal na vedlejší kolej, se televizní spot nezmiňuje. Čeští konstruktéři z ČKD v čele s Antonínem Honzíkem přitom několik let pracovali na vlastním vozu. Nikdy se pro něj nenašlo uplatnění, i když ve hře byla třeba rychlodráha v Bratislavě. „Psychicky to na otce působilo hrozně depresivně. Ztratil smysl života,“ řekl o mnoho let později Honzíkův syn Tomáš v pořadu České televize Zašlapané projekty. Honzík svou prací žil a s koncem projektu R1 se nikdy nevyrovnal.

Vůz R1 vyhrál výběrové řízení

Přitom na konci 60. let to vypadalo, že českým soupravám v pražském podzemí nestojí nic v cestě. „Historie soupravy R1 se začala psát v roce 1967, kdy bylo definitivně rozhodnuto přejít od budování podpovrchové tramvaje k výstavbě zcela autonomního dopravního systému metra,“ uvedl pro ECHO24.cz Pavel Fojtík, vedoucí archivu Dopravního podniku hlavního města Prahy.

O rok později bylo ukončeno výběrové řízení, do kterého se kromě českých podniků přihlásilo i švédské konsorcium, rakouská firma SGP a taky sovětský Mytiščinský strojírenský závod. Podle očekávání vyhrálo ČKD a jejich vůz R1.

Konstrukce projektovaného vozu byla odlehčená, aby mohl jezdit Nuselským mostem.

Podle některých inženýrů projektovaný vůz předběhl svou dobu, mohl jezdit pod povrchem i nad ním, celá jeho konstrukce byla odlehčená, aby mohl jezdit tehdy už rozestavěným Gottwaldovým (dnes Nuselským) mostem.

„Pro zkoušky dvou prototypů vyrobených v letech 1970 a 1971 byla vybudována zkušební trať v prostoru budoucího depa Kačerov,“ uvedl Fojtík. Jenže pár týdnů před zahájením zkušebních jízd padlo na nejvyšších stranických místech rozhodnutí, že v Praze budou jezdit sovětské vozy z Mytiščinského závodu.

Politika i protahující se vývoj

Byly to robustní, těžké vozy, které už byly podle kritiků zastaralé a energeticky náročné. Právě kvůli těmto soupravám se musel s vysokými finančními náklady předělávat Nuselský most, do něhož se přidával speciální ocelový rošt, aby se konstrukce pod náporem sovětských vagonů nezhroutila.

Politický důvod, proč si pro pražské metro pořídit sovětské vozy, určitě existoval.

Podle ředitele Ústavu pro soudobé dějiny Oldřicha Tůmy sovětská strana na počátku 70. let enormně tlačila na československé soudruhy, aby si Praha pořídila právě jejich vozy. Husákovo vedení přitom bylo u moci poměrně krátce, nahoru mu po potlačení pražského jara pomohla právě Moskva. „Politický důvod, proč si do Prahy pořídit sovětské vozy metra, určitě existoval,“ uvedl pro ECHO24.cz Tůma. Podle Pavla Fojtíka z pražského Dopravního podniku ale mohl být jedním z důvodů i to, že vývoj českého vozu R1 nešel tak rychle, jak bylo žádoucí.

„Ve srovnání s robustními ruskými vozy Ečs jsou vozy R1 na první pohled elegantnější a vzdušnější,“ řekl Fojtík. „Myslím, že dokonalé vyzkoušení vozu a spuštění sériové výroby by se zřejmě v termínu nestihlo.“

Honzík se podílel na současném vozu

Hlavního projektanta Antonína Honzíka kromě profesní tragédie s koncem jeho vozu pro pražské metro potkala i jedna fyzická. Při zkušebním provozu obou prototypů R1 se v lednu 1972 stala nehoda, vozy do sebe narazily a Honzík utrpěl vážná zranění.

Když se po dlouhém léčení vrátil do práce, živil se jako řadový projektant a přivydělával si jako frézař. Jeho vůz R1, který mezitím úspěšně prodělal zkoušky ve Velimi, postupně chátral, až si ho počátkem 80. let vzalo Technické muzeum v Brně. Jenže vůz nakonec nenašel uplatnění ani tady, a tak byl v listopadu 1986 sešrotován. Zůstaly jen výkresy, fotografie a model.

Honzík se ale přece jen dočkal. Po listopadu 1989 byl už jako důchodce přizván k tomu, aby se podílel na nové soupravě pro pražské metro s označením M1. Někteří inženýři tvrdí, že v současných moderních vagonech vidí i kousek původního vozu R1.

Současného 40. výročí otevření prvního úseku metra se projektant Antonín Honzík nedožil, zemřel před několika lety.


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.