Lobbing knihkupců uspěl. Novinám stojí v cestě Babiš

Nakladatelé a knihkupci se radují, knihy budou od příštího roku v extra snížené sazbě DPH. Stejný sen mají i vydavatelé novin a časopisů, kteří se s prosbou obrátili na premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD). Ale jakkoli jim dalo ministerstvo financí nejdřív naději, vládní koalice ji rychle rozptýlila. Mimo jiné proto, že by si tak šéf státní kasy Andrej Babiš (ANO) vylepšil vlastní byznys.

V nové desetiprocentní sazbě DPH se vedle knih objeví také další tiskoviny – noviny a časopisy. Návrh, ke kterému se dnes už oficiálně nikdo nezná, byl ještě ve středu na titulní straně MF DNES. Deníku, který patří do Babišova holdingu Agrofert. Lidé z resortu financí ho vepsali do pracovní verze dokumentu o daňových plánech Česka pro příští roky, na který čekají v Bruselu.

Ministerstvo nyní nechce návrh vůbec komentovat. Natož dohledávat, kdo přesně je autorem jeho klíčových pasáží. Daně sice spadají pod náměstkyni Simonu Hornochovou, spolupráce na textu ale byla prý širší. Jasné je to, že po středečním jednání špiček koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL v záměru nezůstal kámen na kameni. A že se resort musí místo překvapivých změn vrátit k tomu, co je v koaliční smlouvě. Což vydavatelé novin nevidí rádi. Na ně totiž smlouva nijak nepamatovala. Na rozdíl od nakladatelů a knihkupců, kteří se můžou od ledna těšit na snížení DPH z 15 na 10 procent.

Lidé prý rozhodně nemůžou počítat s tím, že když odloží nákup knih z prosince na leden, na všem ušetří. „To ani nejde, protože na trhu jsou statisíce položek. Už jenom to, že by měl někdo přecvakat v knihkupectvích všechny cenovky, by bylo možná na rok. Bude to určitě postupný proces,“ uvedl Vopěnka.

Knihkupci: Knihy nezlevní ze dne na den

„Vnímám to samozřejmě jako krok správným směrem,“ uvedl pro ECHO24 předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martin Vopěnka. „Ale neberu to jako definitivní, protože celkově by se odvětví definitivně stabilizovalo až s DPH na úrovni pěti procent. Doufám, že bude do budoucna otevřená cesta k dalšímu snižování,“ připojil.

Vopěnka tvrdí, že kdyby DPH u knih klesla se začátkem příštího roku na pět procent, spotřebitelé by výrazně nižší cenu pocítili do půl roku. „Nyní je na hraně toho, aby se to projevilo. Když se DPH zvyšovala, také jsme všechno nezdražili, protože to psychologicky ani nešlo,“ zmínil.

Lidé prý rozhodně nemůžou počítat s tím, že když odloží nákup knih z prosince na leden, na všem ušetří. „To ani nejde, protože na trhu jsou statisíce položek. Už jenom to, že by měl někdo přecvakat v knihkupectvích všechny cenovky, by bylo možná na rok. Bude to určitě postupný proces,“ uvedl Vopěnka. Ke snižování cen na minimum by podle něj měl nakladatele přinutit konkurenční boj. Kde by se nižší zdanění mělo projevit v roce 2015 okamžitě, to jsou prý nové tituly.

Noviny a časopisy marně prosí o úlevu

Knihkupci na propagaci nižšího zdanění – ještě před dohodou koalice – připravili na 23. duben propagační akci. Jeden den budou prodávat knihy tak, jako by byly od DPH osvobozené úplně. Tedy se slevou 15 procent.

„Na náš dopis nikdo z oslovených politiků dosud nereagoval. Stále však věříme, že dostaneme prostor k osobní diskuzi, abychom mohli naše argumenty obhájit a přesvědčit koalici, aby periodický tisk do chystané desetiprocentní sazby DPH zařadila,“ uvedla Kočí. Vlastnictví médií podle ní „nemůže hrát v debatě o výši sazby DPH žádnou roli“.

Unie vydavatelů, které sdružuje vydavatele novin a časopisů, žádný den zlevněných periodik zatím neavizuje. Její vedení se ale už na konci března obrátilo na premiéra Sobotku a další politiky ve třístránkovém dopisu. V něm vydavatelé vypočítávají, jak důležitou úlohu hraje tisk v demokratické společnosti. A že má ke knihám hodně blízko. Sérií argumentů se pak snaží šéfa vlády přesvědčit, proč by se nižší DPH hodila i jim.

Postoj koalice je ale zatím rezolutní – u novin ani časopisů se nic měnit nebude. „Kniha je specifický produkt, časopis nebo noviny stojí výrazně méně,“ zmínil vicepremiér pro vědu a šéf lidovců Pavel Bělobrádek pro ECHO24.cz. „Rozdíl při změně DPH tu není tak dramatický jako u knih,“ dodal.

„Závěry ze středečního jednání koaliční rady týkající se DPH nás nemile překvapily,“ přiznává prezidentka Unie vydavatelů Lucie Kočí, která je zároveň finanční ředitelkou ve firmě Vltava-Labe-Press vydávající Deník.

„Na náš dopis nikdo z oslovených politiků dosud nereagoval. Stále však věříme, že dostaneme prostor k osobní diskuzi, abychom mohli naše argumenty obhájit a přesvědčit koalici, aby periodický tisk do chystané desetiprocentní sazby DPH zařadila,“ uvedla Kočí. Vlastnictví médií podle ní „nemůže hrát v debatě o výši sazby DPH žádnou roli“.

Tři daňové sazby a výpadek 200 milionů

Se začátkem roku 2015 vznikne u danění placených publikací spletité prostředí. Zatímco noviny a časopisy budou daněné dál 15 procenty, u knih se sníží DPH na 10 procent. Ovšem nesmí být v elektronické nebo audio podobě. V takovém případě je bude totiž česká legislativa brát jako službu a danit – stejně jako už teď – 21 procenty.

Jaký budou mít snížení DPH u knih dopad na státní rozpočet, ministerstvo financí nyní počítá. Podle odhadu předsedy Svazu českých knihkupců a nakladatelů bude výpadek příjmů do rozpočtu zhruba 200 milionů korun ročně.

Ministerstvo financí odmítá, že by vznikla šedá zóna, ve které se bude s DPH u knih a tiskovin různě čarovat. Například tím, že někdo k novinám začne přidávat brožury a celý balíček zkusí danit jenom deseti procenty.

„Pokud budou nabízeny noviny spolu s brožurou, tak se uskutečňují dvě samostatná plnění ve dvou různých sazbách,“ zmínil Radek Ležatka z tiskového odboru resortu. „V některých případech jsou například magazíny nabízeny společně s deníky, ale nejsou samostatně prodejné, pak jde o dodání novin spolu s magazíny a je nutné vše zdanit sazbou pro noviny,“ dodal.

Jaký budou mít snížení DPH u knih dopad na státní rozpočet, ministerstvo financí nyní počítá. Podle odhadu předsedy Svazu českých knihkupců a nakladatelů bude výpadek příjmů do rozpočtu zhruba 200 milionů korun ročně.