Babišův nový bič: za tajnosti a lži o majetku až tři roky vězení

Kdo si žije nad poměry, toho stihne trest. Takový je plán ministra financí Andreje Babiše (ANO), který v podobě zákona o prokazování původu majetku schválila vláda. Návrh cílí na ty, jejichž příjmy a výdaje se podle úředníků budou lišit o více než sedm milionů korun. Stanovené penále má být až 100 procent, kdo prohlášení o majetku zamlčí nebo zkreslí, dočká se až tříletého trestu.

Sobotkova vláda odsouhlasila vlajkové téma sociální demokracie, které do života uvádí vicepremiér Babiš. Návrh zákona o prokazování původu majetku je poměrně stručný. Počítá s tím, že daňová správa vytipuje poplatníky, u kterých má pochybnosti o jejich příjmech. A u nichž „po předběžném posouzení dojde k závěru, že rozdíl mezi těmito příjmy a nárůstem jmění, spotřebou nebo jiným vydáním poplatníka přesahuje sedm milionů korun“. Ministerstvo financí původně navrhovalo hranici deseti milionů, ale vláda ji snížila.

Jakmile Babišovi lidé vyberou potenciální daňové hříšníky, vyzvou je k předložení důkazů, které pochybnosti o jejich jmění rozptýlí. „Správce daně může ve výzvě k prokázání příjmů poplatníka vyzvat, aby prokázal, jak byl pokryt nárůst jeho jmění, spotřeba nebo jiné vydání,“ stojí v návrhu. Dotyčný má mít na svoji obhajobu minimálně 30denní lhůtu.

Zvláštní pomůcky? I pohled na účetní zůstatek

Pak můžou nastat dva základní scénáře. Buď poplatník pochyby berních úředníků rozptýlil, dostane o tom zprávu a může si oddychnout. Nebo správce daně přistoupí ke stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem. Tady je podmínkou, že stanovená daň podle předběžného odhadu přesáhne dva miliony korun.

Součástí zákona má být také výzva k podání prohlášení o majetku. Lidé tu budou muset přiznat veškerý majetek s výjimkou movitých věcí a dluhů do 100 tisíc korun.

Zákon pak definuje, jaké zvláštní pomůcky mají mít úředníci k dispozici. Půjde o obchodní ukazatele, porovnání se srovnatelnými poplatníky nebo „obvyklé hodnoty srovnatelného majetku, spotřeby nebo jiného vydání.“ Chybět nebude ani Babišova oblíbená metrika poměřování zůstatků na účtech a pohybech na nich. A nakonec také prohlášení o majetku.

Výhody pro poplatníka jen, když je sám prokáže

Stát přitom bude k lidem otočený zády. „Při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem správce daně přihlédne k okolnostem, z nichž vyplývají výhody pro poplatníka, pouze pokud jím byly uplatněny a prokázány,“ uvádí návrh. Kdo se neozve, bude mít smůlu.

Pokud se budou úředníci s dodatečnou daní muset počítat, vyjde to poplatníka draho. Čeká ho penále ve výši 50procent z dopočítané sumy. A nebo dokonce až 100 procent, pokud bude daňové správě komplikovat život neposkytnutím součinnosti. Součástí zákona má být také výzva k podání prohlášení o majetku. Lidé tu budou muset přiznat veškerý majetek s výjimkou movitých věcí a dluhů do 100 tisíc korun. Na odevzdání soupisky mají mít 60 dní.

Návrh počítá s tím, že legislativní novinka namířená proti zbohatlíkům bude účinná už od 1. ledna 2016.

Právě u prohlášení o majetku chce přitom Babiš přitvrdit trest. Stávající trestní zákon dosud počítá v paragrafu 227 s odnětím svobody „až na jeden rok“ pro ty, kdo se povinnosti vyhýbají nebo uvedou nepravdivé či hrubě zkreslené údaje. Nově má být trestní sazba šest měsíců až tři roky, dále peněžitý trest nebo zákaz činnost.

Čtěte také: Ať dá Babiš na burzu Agrofert, odvrací Jurečka útok na Lesy

Babiš: Je to zákon, který jsme měli mít dávno

Návrh počítá s tím, že legislativní novinka namířená proti zbohatlíkům bude účinná už od 1. ledna 2016. „Vláda schválením zákona o prokazování původu majetku plní jeden ze svých klíčových závazků, jedná se o jeden z nejvýznamnějších kroků v boji proti daňovým únikům a daňovým podvodníkům za poslední roky,“ pochválil si premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Zákon o prokazování původu majetku schválen, jsme první vláda, která od roku 89 předkládá do PSP tento účinný nástroj proti daňovým únikům.

— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) May 18, 2015

„Je to zákon, který jsme tady měli mít už dávno. Je to standard ve státech Evropské unie,“ zmínil po jednání vlády ministr financí Andrej Babiš. „Osobně od tohoto zákona neočekávávám žádné zázračné příjmy – miliardové nebo ve stovkách milionů,“ připojil s tím, že jde o doplněk k jiným opatřením pro zlepšení výběru daní jako je chystaná elektronická evidence tržeb.

Norma čeká ještě na projednání v parlamentu a na podpis prezidenta. Ministři dali návrhu souhlas i přes šest zásadních rozporů od dvou připomínkových míst. Dvě výhrady měla Rada pro vývoj, výzkum a inovace jako součást Úřadu vlády ČR, další čtyři výtky přidal Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Vládní vědecká rada navrhovala, aby se zákon vztahoval jenom na fyzické osoby – návrh v současné podobě totiž se stejným metrem cílí i na právnické osoby. Ministerstvo financí by tu ale ústup považovalo za „rezignaci na prověřování majetku v právnických osobách nebo jiných entitách“. Stejně odmítavě se resort staví proti myšlence vypustit z normy institut prohlášení o majetku.

„Je disproporční, pokud jsou stanoveny hranice finančních částek bez ohledu na to, zda jde o fyzickou osobu s příjmem ze závislé činnosti v průměrné úrovni nebo o subjekt s příjmy v řádech miliard korun.“

„Výzva k podání prohlášení o majetku je dalším nástrojem, který může správce daně využít při objasňování nepoměru mezi deklarovanými příjmy a nárůstem jmění nebo spotřebou a vydáním poplatníka poté, co výzva k prokázání příjmů nevedla k vyjasnění tohoto nepoměru a správce daně nemá jiné možnosti, jak objasnit majetkovou situaci poplatníka,“ uvedl Babišův resort.

Vynětí právnických osob žádali také průmyslníci. A pokud už tu firmy zůstanou, měla by pro ně podle Svazu průmyslu a dopravy ČR platit odlišná finanční hranice než pro fyzické osoby. „Je disproporční, pokud jsou stanoveny hranice finančních částek bez ohledu na to, zda jde o fyzickou osobu s příjmem ze závislé činnosti v průměrné úrovni nebo o subjekt s příjmy v řádech miliard korun,“ argumentoval svaz. Podle resortu financí je ale jednotná hranice nutná pro právní jistotu.

Průmyslníci dále míní, že zákon porušuje zákaz retroaktivity, když přesně nerozlišuje mezi jednotlivými zdaňovacími obdobími. Podle financí jde ale pouze o prevenci, aby se poplatníci neodvolávali na to, že nynější neúměrné příjmy mají z minulých let.

Ve čtvrtém bodě pak svaz polemizoval s hranicí penále, kdy je podle něj 50 nebo 100 procent stanovené daně příliš a stát by tu měl uvažovat o nižším trestu. „Tvrzení, že sankce je příliš přísná, až likvidační, není v tomto případě na místě,“ kontrovalo ale ministerstvo financí s tím, že podle jiných připomínkových míst byla nastavená sankce naopak příliš nízká.

Čtěte také: Babišův obchod se státem možná pomůže dalším lidem