Rozbitá čelist, přeražená žebra. Únosů a mučení na Ukrajině přibývá

Únosy lidí na východě Ukrajiny neustávají. Právě naopak. V souvislosti s tím, jak separatistické hnutí získává na organizovanosti, začínají být i únosy více pravidelné a systematické. Jejich oběťmi jsou především vedoucí ukrajinští pracovníci, novináři, proukrajinští aktivisté, zahraniční pozorovatelé a obecně ti, co se k vývoji v oblasti staví kriticky, píše rádio Svobodná Evropa.

„Každý den dostávám zprávy o dalším uneseném nebo propuštěném člověku, který byl během únosu bit a mučen,“ říká Anna Neistat z organizace Human Rights Watch. Do oblasti východní Ukrajiny dorazila právě proto, aby tyto únosy vyšetřovala. Neistat uvádí, že únosy v sobě nesou určitou šablonu a rozhodně nejde o ojedinělé incidenty.

„Disciplinace“ unesených

O únosech podává pro RFE svědectví bývalý separatista Anton. Řady proruských radikálů opustil právě poté, co viděl, jak se se zajatci zachází.

„Viděl jsem, jak po schodech táhnou zakrvácené sténající lidi s kuklami na hlavě“, popisuje. Unesení lidé jsou podle jeho slov biti a následně vyslýcháni a „disciplinováni“, což znamená, že oběti nesmí používat slovo Ukrajina, ani mluvit ukrajinským jazykem. Zbité lidi pak rebelové většinou odvezou na okraj města, kde jsou ponecháni často s vážnými zraněními.

A někteří únos nepřežijí. Za poslední měsíc byla na východě Ukrajiny nalezena dvě umučená těla, jedno z nich patřilo radnímu města Rybovka Vladimiru Rybakovi, který z městské radnice odstranil ruskou vlajku.

Rozbitá čelist, přeražená žebra

Za podobný „přečin“ si odpykal svůj trest i další ukrajinský občan, Oleksandr Hurov. Před dvěma týdny odstranil separatistickou vlajku z budovy ve svém rodném městě Novohradka a následně ho za bílého dne unesli plně ozbrojení, maskovaní muži. Nyní se 36 letý horník léčí v kyjevské nemocnici s rozbitou čelistí, přeraženým nosem, rozřezanou paží a zlomenými žebry.

„Neustále mě bili,“ popisuje pro RFE svůj zážitek z únosu. „Ležel jsem na zemi, kopali do mě, zbraní mě mlátili do hlavy. Jeden z nich mi držel roztaženou ruku, zatímco druhý na ni skočil. Čas od času jsem omdlel, což bylo dobře, protože jsem necítili bolest.“

Jeho ukrajinské tetování s nápisem „sláva Ukrajině, sláva hrdinům“ se mu únosci snažili seškrabat z kůže skleněnými střepy rozbité žárovky. Hurova propustili po dni zajetí a hned poté opustil východní oblast Ukrajiny.

Černá díra, kde mizí lidé beze stopy

Situaci unesených přibližuje i americký novinář Simon Ostrovsky, jenž sám strávil tři dny jako rukojmí v budově centrály bezpečnostní služby SBU ve Slavjansku. Ve sklepě budovy viděl na desítky unesených lidí, někteří zde podle něj byli drženi přes dva týdny. Neistat z HRW označuje tuto budovu za „černou díru“, kde zmizelo beze stopy už mnoho lidí.

Celkově Human Rights Watch odhaduje, že rebelové drží v zajetí několik desítek lidí. Někteří jsou nezvěstní již několik týdnů a množí se obavy o jejich život. A o svůj život se dále obávají i ti, co jsou na svobodě. Hurov se už na východ Ukrajiny vrátit neplánuje. Budoucnost je pro něj teď velká neznámá, ale o dvou věcech si je jistý. Určitě bude nadále bojovat za jednotu Ukrajiny. A také plánuje nechat si opravit svoje tetování. 

„Slibuji, že bude ještě krásnější a zářivější, než bylo předtím. Budou na něm jizvy, ale bude opravené. Všechno bude zase v pořádku.“