Co se děje v Iráku: šest klíčových otázek a odpovědí
Irák je zmítán násilím již roky. Co je aktuálně jinak?
Nynější nejvážnější krizi v zemi za posledních několik let způsobila poměrně blesková ofenzíva islámských radikálů ze sunnitské organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL), kteří postupují na jih k Bagdádu a zatím nenarážejí na žádné větší překážky. Nejčernější scénáře hovoří až o rozpadu země na sunnitskou, šíitskou a kurdskou část.
Kdy ofenzíva začala a jak pokračuje?
Začátkem ledna ISIL ovládla město Fallúdža (asi 60 kilometrů západně od metropole Bagdádu) a částečně dobyla město Ramádí (metropole převážně sunnitské provincie Anbár). Před pár dny obsadila ISIL severní provincii Ninive včetně jejího správního střediska Mosulu a poté i město Tikrít, správní středisko provincie Saláhaddín, asi 150 kilometrů severně od Bagdádu.
Čeho chtějí radikálové z ISIL dosáhnout?
Organizace ISIL, která vznikla z irácké odnože teroristické organizace Al-Káida, chce ustavit na severu Sýrie a Iráku islámský stát. V tomto spoléhá na podporu sunnitských kmenů. V Sýrii drží území východní provincie Dajr az-Zaur, kde se těží ropa. Podle některých názorů, například saúdskoarabského prince Fajsala, jenž dříve velel rozvědce, nebrala irácká vláda nebezpečí ISIL dlouho vážně.
Má irácká vláda dostatečnou kapacitu bezpečnostních složek?
Papírově ano. Irácké bezpečnostní složky čítají asi 193 tisíc vojáků a na půl milionu policistů a členů polovojenských jednotek. ISIL má údajně nejméně 15 tisíc bojovníků, řada z nich jsou vojáci svrženého Saddámova režimu. Irácká armáda je však i nadále v procesu formování. Problémy má zejména s velmi omezeným letectvem. Podle některý názorů mohlo být chybou, že Spojené státy, které Irák opustily koncem roku 2011, pomáhaly budovat iráckou armádu podle svého, resp. západního vzoru.
Proč se tisíce vojáků irácké armády vzdávají či dezertují?
V irácké armádě bojují šíité po boku sunnitů, z nichž ne všichni jsou ale ochotni položit život za vládu šíitského premiéra Núrího Málikího, jejíž politika podle nich utiskuje sunnitskou menšinu. Radikálové z ISIL také zastrašují vojáky a policisty. Na internet třeba umístili video, které má ukázat, "jak skončí každý sunnita ochotný sloužit šíitské vládě" - s uříznutou hlavu.
Zapojí se do bojů v Iráku zahraniční jednotky?
Americký prezident Barack Obama v pátek oznámil, že jeho země Iráku pomůže. Do Iráku však odmítl vyslat své vojáky. ,,Nemůžeme vaši práci udělat za vás,“ řekl na adresu irácké armády, která postup rebelů zatím není schopna zastavit. Spojené státy jsou ale podle Obamy připraveny pomoci, jakákoli americká akce prý ale musí být přesná a cílená.
Představitelé Obamovy administrativy uvedli, že prezident zvažuje mimo jiné nálety bezpilotních, ale i pilotovaných strojů. Další možnost americké pomoci by spočívala ve výzvědné a sledovací činnosti, výcviku vojáků či poskytnutí dodatečných finančních injekcí k nákupu vojenské techniky.
Ministr obrany USA Chuck Hagel prozatím potvrdil, že se do Perského zálivu přesunula v sobotu večer letadlová loď USS George HW Bush. Ta dosud operovala v severní části Arabského moře, informuje BBC News. Pentagon ve svém prohlášení vyslání lodi zdůvodnil takto: „Umožní to vrchnímu veliteli pružnost v případě, kdy by bylo potřeba vojenského nasazení na ochranu životů Američanů, občanů Iráku a jejich zájmů.“
Rovněž sousední Írán je připraven irácké vládě pomoci. Íránský prezident Hasan Rúhání řekl, že je nevylučuje případnou spolupráci s USA, jejímž cílem by bylo poražení sunnitských povstalců.
