ODS pod vlivem babišismu
Posílen úspěchem v komunálních volbách vypustil majitel Agrofertu a hnutí ANO Andrej Babiš několik výroků, nad nimiž muselo každého kriticky uvažujícího člověka ve zdravé společnosti západního typu napadnout, že je to buď vytříbená ironie nebo nehoráznost. Bohužel prošly veřejnou debatou jako fakta, o nichž se nediskutuje.
Nejdřív vypustil ministr financí hned po zavření volebních místností, že jeho hnutí je pravicovou stranou se sociálním cítěním. Pak přímo v televizním studiu prohlásil, že média neovládá on, vlastník Mafry s politicky nejvlivnější MF DNES a Lidovými novinami, ale ovládá je předseda ODS Petr Fiala.
Poslední dávka babišismů zjevně zamotala lídrovi ODS hlavu. V nepříjemné situaci, kdy se snažil vysvětlit, že i jeho strana se smočila na Praze 13 v koalici s Babišem, hledal únik v ironii.
Snažil se vysmát pravicovosti ANO, kterou Andreji Babišovi většina médií snědla i s navijákem. „Nemáme nic zvláštního proti ANO. Pokud bude realizovat středopravou politiku, jak teď začal říkat jejich předseda, tak je to samozřejmě do budoucna náš spojenec,“ řekl předseda ODS . „ANO si zatím nabarvilo svoje předvolební stánky namodro, ale to, co navrhují, jsou většinou levicová opatření. Podívejte se, jak vypadá státní rozpočet a daňová politika.“ Dobře, že se alespoň někdo pokusil Babišovi nehorázné politologické úvahy karikovat.
Ne úplně nejobratnější ironie ale bohužel zároveň odhalila, jak Fiala o Babišovi smýšlí. Řeší, jestli je pravicový nebo levicový. Nebezpečí Babišova protestního spolku ale není v tom, kam ideologicky zamíří. A dá se čekat, že to bude na pravici, protože tam je teď největší volný prostor. Potíž je, že Babišovo hnutí je antisystémová strana zpochybňující celý polistopadový vývoj, postavená na v civilizovaných zemích zapovězené kumulaci politické, hospodářské a mediální moci a tvrdém konfliktu zájmů. Kdo už by pro rozpoznání tohoto nebezpečí měl mít větší cit než profesor politologie Petr Fiala?
Pro konzervativně liberální stranu, kterou ODS byla a snad chce pod Petrem Fialou být, by měla být kohabitace s Babišovým spolkem stejné tabu jako kohabitace s komunisty.
Dělení na pravici a levici je dělba o stupeň nižšího řádu než jsou systémové a antisystémové strany. Jistě, sociální demokracie je pro ODS soupeř. Je to ale soupeř, který hraje na stejném hřišti standardní politiky. Současná ČSSD Bohuslava Sobotky je přes svůj rozhazovačný populismus dokonce asi nejpřijatelnější sociální demokracií, jakou jsme tady od její reinkarnace a návratu do parlamentu měli. Bohuslav Sobotka hraje podle standardních politických pravidel rozhodně víc a kultivovaněji než Miloš Zeman, Stanislav Gross nebo Jiří Paroubek ve svých dobách.
A občanští demokraté by měli cítit jako bonus, že se s Babišem zahodil on jako jejich hlavní soupeř ve standardním politickém střetu.
To celkem příkladně pochopilo vedení TOP 09, když vyzvalo své voliče, aby v druhém kole senátních voleb dali v soubojích ANO-ČSSD hlas sociálním demokratům. Přestože je stejně jako ODS považují za hlavního ideového soupeře.
Je fascinující, jak si najednou začínají všichni konjukturalisticky omlouvat, proč musí s Babišem jít. Fascinace jeho silou prolamuje tabu. Dezerci části pražské TOP 09 v čele s Tomášem Hudečkem do koalice s Babišem zabránilo vedení strany až na poslední chvíli vlídným doporučením, aby stranu opustil.
Po těžké agonii topky z minulého týdne dostala ODS unikátní příležitost na sebe upoutat pozornost. Bohužel ji využila jen k ne zrovna vydařeným vtipům o Babišově pravicovosti.
