1

Hitler, Peroutka a cenzura. Zeman dál blufuje

Témata: ,

Ještě jednou a teď vážně. Miloš Zeman říká: „Článek s titulkem Hitler je gentleman je, protože jsem ho četl na vlastní oči. A to, že se ho dosud nepodařilo najít, má jedno jediné vysvětlení: jeho články byly během První republiky cenzurovány. No, takže zřejmě jsem ten článek četl v prvním necenzurovaném vydání Přítomnosti.“

Nechejme stranou, kde Miloš Zeman četl necenzurovanou Přítomnost, a podívejme se do té cenzurované. Mám doma svázané ročníky Přítomnosti, tedy vydání, které přišlo předplatitelům. Samozřejmě je po cenzuře. V této peroutkovské šlamastice jde o roky 1936-1939, tedy období první a druhé republiky a začátku Protektorátu. Za první a druhé republiky existovala cenzura, která se řídila zákony na ochranu republiky a zakazovala například hanobit státní symboly, prezidenta atd. Také zakazovala napadat zahraniční politiku státu, a v tomto bodě se právě Přítomnost dostávala do konfliktu s mocí. Naše zahraniční politika v roce 1938 prosazovala přístup nedráždit zbytečně, což se novinám zhusta dařilo, a tak cenzura zasahovala. Po březnu 1939 přišel jiný druh cenzury, tzv. předběžná, takže už se v novinách nenacházela bílá místa, ale text, který cenzura nepustila, musel být nahrazen jiným. Zdánlivě tak cenzura za Protektorátu z novin mizí, což je ale jen optický klam.

A teď tedy čísla.

Podíváme-li se na ročníky 1936-1939, zjistíme, že v letech 1936 a 1937 nezůstalo po prvorepublikové cenzuře na stránkách Přítomnosti ani jedno bílé místo. Žádný text nebyl zabaven.

V roce 1938 došlo k prvnímu zásahu, stalo se tak 16. března a šlo o už kdysi v této cause probíraný článek Ferdinanda Peroutky Anschluss ce n‘est pas la guerre. V něm žádná fascinace nacismem není, naopak tu je varování před podceňováním Hitlera jako nebezpečného soupeře, který si v evropské politice dělá v zásadě, co se mu zamane.

Před Mnichodem 1938 pak cenzura zasáhla ještě v jednom Peroutkově článku (ovšem necenzurovala titulek) a po září 1938 také ještě jednou. Po vzniku Protektorátu už, jak výše řečeno, cenzura na stránkách Přítomnosti není patrná, protože texty byly schalovány předem a tedy do tisku vůbec nešly. Celkem tedy cenzura v letech 1936-1939 zasáhla proti Peroutkovi jmenovitě ve třech jeho textech, přičemž titulek zabavila jen jeden a Hitler je gentleman to nebylo.

Pokud vezmeme cenzuru v Přítomnosti jako takovou, zabavila včetně Peroutkových textů, před Mnichovem (tedy ta prvorepubliková cenzura, jak o ní mluví Miloš Zeman) pasáže v celkem šesti článcích a po Mnichovu v dalších devíti. Celkem tedy zasahovala cenzura v Přítomnosti patnáctkát. Nejvíce byly cenzurovány texty komunistky a levicové intelektuálky Mileny Jesenské, která pak zahynula v koncentračním táboře. Ale také texty z KSČ vyloučeného komunisty Stanislava Budína (vyloučen byl za to, že požadoval, aby komunisté už od roku 36 bojovali proti nacismu, zatímco Kominterna a Stalin zastávali postoj – ať Hitler zahubí buržoazní demokracie, pak přijde naše revoluce) a také třeba text sociálního demokrata Rudolfa Bechyněho. Bude Hrad také tvrdit, že cenzura asi měla důvod cenzurovat tyto lidi, protože byli fascinováni nacismem?

Co z toho plyne? Peroutkovi byl za celou tu dobu cenzurován jen jeden titulek a není to článek Hitler je gentleman. To Hrad už zjistil. Výrok Miloše Zemana, který evokuje dojem, že je více takových textů, je čirý bluf.

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.