Ufňukanci univerzitní. Co se raději nemá říkat na vysoké škole

Takové policejní manévry kalifornské Berkeley už pár měsíců nezažilo. V ulicích po zuby ozbrojené hlídky, policisté vytvářející koridory pro příchozí, ochranka s detektory kovů prohledávající batohy a kabelky. Městská rada dokonce před pár dny rozhodla o zrušení dvacet let starého nařízení zakazujícího policistům používat proti výtržníkům pepřové spreje. Po Bancroft Way se rozmístily barikády. Výjimečný stav po sérii teroristických útoků? Ale ne. To jen na místní univerzitu, přezdívanou „socialistická republika Berkeley“, dorazil konzervativní komentátor Ben Shapiro na přednášku s názvem „Řekněte ne násilí v akademickém prostředí“.

Univerzita násilí řekla ne a zakázala studentům sedět v horním patře Zellerbachova sálu ze strachu, že levicoví extremisté budou házet „nebezpečné předměty“, včetně židlí, na posluchače pod nimi. Za žádnou cenu se neměl opakovat scénář z února, kdy přednáška krajně pravicového publicisty Mila Yiannopoulose přilákala tisíce protestujících z řad radikální levice. Vzduchem tehdy létaly Molotovovy koktejly, výtržníci bili policisty i jiné studenty, ničili veřejný majetek a Yiannopoulos musel být z univerzity odveden pod policejní ochranou, aby nebyl zlynčován.

Tentokrát se proto univerzita rozhodla neponechat nic náhodě. Kromě bezpečnostních opatření byla studentům a profesorům nabídnuta „široká škála psychologického poradenství“ pro případ, že se Shapirovou přednáškou budou cítit uraženi. Podle výkonného vicekancléře univerzity Paula Alivisatose škola podporuje svobodu projevu, avšak „hluboce ji znepokojuje, jaký dopad mohou mít někteří přednášející na pocit bezpečí a spolupatřičnosti jednotlivců. Nikdo by se neměl cítit ohrožovaný nebo obtěžovaný jen proto, kým je nebo co si myslí,“ odůvodnil psychologickou podporu uraženým studentům. Dospělí lidé v akademickém prostředí potřebují pomoc psychologa, protože v jejich kampusu promluví konzervativec? To snad radši ty rvačky.

V porovnání s provokatérským dandym Yiannopoulosem, výstředním homosexuálem a tváří postnáboženské pravice, je Ben Shapiro vlastně solidní, uhlazený otec dvou malých dětí, ortodoxní žid, absolvent ješivy a reprezentant konzervativního pohledu na svět, ve kterém hrají roli takové věci jako rodina, náboženství a tradice. Zatímco většinu svého profesního života Shapiro komentoval nebezpečí levicového pochodu institucemi a narůstající dominance liberálního světonázoru, který vytlačuje jakoukoliv konzervativní opozici, když v roce 2016 vystoupil proti Donaldu Trumpovi, na internetu mimořádně aktivní příznivci alt-right jej zasypali antisemitskými útoky. Shapiro tehdy nemlčel a proti alt-right vystoupil, na jednu stranu prohlásil, že nikdy nezažil tolik protižidovských výpadů jako od Trumpových skalních příznivců, na druhou stranu s nimi Trumpa neztotožnil a obhajoval „právo idiotů postovat odpad na sociální sítě“.

Zatímco Shapiro v Zellerbachově sále přednášel o svobodě projevu pro několik stovek studentů, venku zhruba tisíc dalších cry-babies protestovalo proti řeči, kterou vůbec neslyšelo a ani slyšet nechtělo. „Nacisti, jděte domů.“ Tak zněl ten nejslušnější popěvek adresovaný židovi hájícímu právo být urážen i těmi nejodpornějšími způsoby a studentům, kteří si jeho názory chtěli poslechnout a konfrontovat se s nimi. Pokud se vám to celé zdá absurdní, nejste sami. Duševní zdraví si naštěstí zachovali i někteří akademici. Jako například Robert P. George, profesor z Princetonské univerzity, který na svém Twitteru reagoval slovy: „Promiňte, ale radši bych zavřel univerzitu, než bych měl studentům nabízet poradenství kvůli vyrovnání se s myšlenkami, s nimiž nesouhlasí.“ Nepřekvapí, že George patří mezi přední konzervativní intelektuály. Možná by nebylo od věci, kdyby alespoň občas zazněl podobný hlas i z opačného tábora.