Rada Evropy, nebo Evropská rada? Pro Babiše totéž
Evropské puzzle
NOVÉ
1
Rada Evropy, Evropská rada, Rada ministrů… Názvy evropských institucí jsou si podobné a často se pletou, byť zvláště mezi první – Radou Evropy – a zbylými dvěma je propastný rozdíl. Neznalost dnes prokázal i ministr financí Andrej Babiš, když odpovídal novinářům v Bruselu na otázky týkající se garancí pro Řecko. Opakovaně používal místo Evropské rady – tedy vrcholného orgánu tvořeného unijními státníky – název Rada Evropy, byť tato instituce nemá s EU nic společného.
,,My říkáme Rada Evropy rozhodla v říjnu 2010, že Evropský finanční stabilizační mechanismus se už nebude používat a jednoducho problém Řecka je problém členů eurozóny,“ řekl dnes ministr. A pokračoval tím, že nevidí důvod vracet se ke starému mechanismu, který se Evropská rada v roce 2013 rozhodla opustit. Při tom ovšem znovu použil místo Evropské rady termín Rada Evropy, což je mnohem starší mezivládní organizace, která sdružuje všechny evropské země kromě Běloruska a Vatikánu a s Evropskou unií nesouvisí.
Rada Evropy vznikla po druhé světové válce v roce 1949. Jejím hlavním cílem je zajišťovat spolupráci členských států v oblasti podpory demokracie a ochrany lidských i sociálních práv a svobod. Radu Evropy, která má svou vlastní strukturu, v současné době tvoří 47 evropských zemí a spadá pod ní i Evropský soud pro lidská práva. Československo se k ní připojilo v roce 1991, v roce 1993 se pak členem stala Česká republika.
Evropská rada naopak představuje vrcholný orgán Evropské unie, který udává směřování a hlavní témata pro celou EU. Čtyřikrát ročně pořádá summit EU, kde se scházejí vrcholní představitelé všech 28 členských zemí. Rozhodnutí Rady pak do reálu uvádí Evropská komise.
Třetí institucí s podobným názvem je Rada ministrů neboli Rada Evropské unie, která spolu s Evropským parlamentem přijímá zákony, které poté platí pro členské země. V Radě ministrů každou zemi zastupuje šéf resortu, kterého se agenda týká, tedy například financí.
