Babiš, Kalousek a biopaliva. Kde je pravda?

Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) a jeho nástupce Andrej Babiš (ANO) mají za sebou přestřelku na téma biopaliv. Kalousek příslušnou novelu zákona o spotřebních daních označil za tunel na státní rozpočet, kterým Babišovi přiteče pět miliard korun. Babiš se hájil, že daňové úlevy pro jeho Agrofert jsou jen desítky milionů. Deník ECHO24.cz analyzoval, jaký údaj je relevantní.

Předstupněm pro celou debatu o biopalivech jsou základní fakta: bez výrazného státního zvýhodnění by byla biopaliva oproti klasické motorové naftě nekonkurenceschopná. Aby po nich stát navýšil poptávku, podpořil obnovitelné zdroje a fakticky narušil tržní prostředí, zříká se části peněz ze spotřební daně. Pobízený Evropskou komisí a zelenou lobby.

Zatímco u klasické nafty je sazba spotřební daně zhruba 11 korun na litr, u nafty s minimálně 30procentním podílem řepkového oleje je to osm korun a 40 haléřů. A u rostlinných olejů určených k pohonu motorů je to pouze koruna a dvacet haléřů na litr. Bioplyn je od spotřební daně osvobozený úplně. A u etanolového paliva E85 je možné uplatnit vratku na dani – zhruba 12 korun na litr z objemu lihu obsaženého ve směsi.

Kalousek: Je to pět miliard pro Babiše

Bez zásahu vlády by program podpory biopaliv letos v létě skončil. Místo toho ale budou poslanci schvalovat jeho prodloužení – vtělené do zákona – až do roku 2020.

„Ten zákon není nic jiného než tunel na státní rozpočet v objemu devět miliard korun pro úzký okruh lidí,“ uvedl Kalousek v neděli v České televizi. „Jediným důsledkem je pět miliard veřejné podpory z daní nás všech pro Andreje Babiše podle zákona, který si on sám napsal a vláda mu ho bez protestů schválila,“ pokračoval.

Babiš: Agrofert z toho má jen 70 milionů

„Pan poslanec Kalousek to s těmi biopalivy popletl. Sleva na spotřební dani byla v roce 2013 1,5 miliardy korun pro všechny subjekty v ČR,“ bránil se Babiš na Twitteru. „Pro zajímavost, jsou to přepravci: státní podniky, ČD, ČD Cargo, dopravní podniky, soukromí přepravci i občané, kteří na biopaliva jezdí. Přepravci v rámci Agrofertu mají výhodu kolem 70 milionů korun,“ dodal ministr financí.

Pohled na daňové zvýhodnění v rámci jednoho roku dává za pravdu Babišovi. O pět nebo až devět miliard korun v jenom roce skutečně nejde. Jenže Kalousek mířil na efekt celého víceletého programu podpory biopaliv. „Celkový kumulovaný negativní dopad (2015 – 2020) této varianty do veřejných rozpočtů z titulu nevybrané spotřební daně by měl být podle Programu a navazujících výpočtů cca devět miliard korun,“ uvádí přímo důvodová zpráva k zákonu.

Co by se stalo, kdyby stát začal danit biopaliva stejně jako motorovou naftu? Pro spotřebitele by se nejspíš skokově zvýšila jejich cena, ti by se vrátili ke klasické naftě a trh s biopalivy by se propadl. Jde přitom o trh, který Babišův Agrofert se svými firmami Preol a Primagra ovládá více než z poloviny.

Ani kumulovaný efekt víceletého programu by pro přepravce Agrofertu, u kterých Babiš přiznává výhody v řádu desítek milionů ročně, nicméně těžko překonal půl miliardy. Do Kalouskem zmíněných pěti miliard pro Babiše stále daleko.

Nabízí se ale ještě širší ekonomická úvaha. Co by se stalo, kdyby stát začal danit biopaliva stejně jako motorovou naftu? Pro spotřebitele by se nejspíš skokově zvýšila jejich cena, ti by se vrátili ke klasické naftě a trh s biopalivy by se propadl. Jde přitom o trh, který Babišův Agrofert se svými firmami Preol a Primagra ovládá více než z poloviny. Kde není odbyt, nejsou tržby. Kde nejsou tržby, nemůže být ani zisk. To by mohlo pro hospodaření Agrofertu do roku 2020 znamenat kumulovaný zásah skutečně až v řádu miliard korun. A je to argument ve prospěch Kalouska.

Přinesou biopaliva 14 tisíc nových míst?

Důvodová zpráva k novele zákona nicméně zmiňuje i další efekt podpory biopaliv. Zvýšení zaměstnanosti a s tím spojené vyšší odvody do státní kasy. Materiál – už bez širšího zdůvodnění – kalkuluje s vytvořením zhruba 14 tisíc nových pracovních míst a rozpočtovým přínosem okolo 15 miliard korun. „Celkový kumulovaný vliv na veřejné rozpočty by tedy v letech 2015 až 2020 měl být podle Programu pozitivní ve výši 5,6 až 7,2 miliard korun,“ dopočítává dokument s ohledem na devítimiliardovou daňovou úlevu.

Takový pohled nechává kyvadlo pravdy někde na půl cesty mezi Kalouskem a Babišem. Stát sice pomůže se zaměstnaností v podnicích Agrofertu a jeho konkurentů, do rozpočtu se ale peníze i s úrokem vrátí. Otázkou ovšem je, zda pokračující podpora biopaliv skutečně nějaká nová pracovní místa a s nimi spojené odvody přinese. Bez toho jde skutečně jen o penězovod ze státní kasy do Agrofertu.