Turci vypnuli proud v základně plné jaderných zbraní NATO
NEZODPOVĚDNOST ANKARY?
NOVÉ
Vojenská základna Incirlik, která je podle časopisu The New Yorker využívána jako největší úložiště jaderných zbraní NATO, se stále nachází bez dodávek elektřiny. Vojáci tak musí spoléhat pouze na energii z generátorů, která je ale násobně dražší. Podle některých odhadů se v Incirliku nachází více než čtvrtina všech jaderných zbraní NATO.
Američané už několik hodin po nezdařeném puči z páteční noci oznámili, že v Incirliku byl přerušen přívod elektřiny a úřady znemožňují komukoli na základnu vstoupit nebo z ní odejít. Turci zároveň dočasně uzavřeli letecký prostor nad základnou pro vojenská letadla, takže muselo dojít k pozastavení náletů koalice na pozice Islámského státu v Iráku a Sýrii.
Letecký provoz na základně se následně podařilo obnovit, Turci však dosud neobnovili dodávky elektřiny. Představitelé Spojených států v úterý večer uvedli, že stále nemají ponětí o tom kdy, popřípadě jestli vůbec, dojde k obnovení dodávek z tureckých elektráren. V tuto chvíli tak potřeby základny ze sta procent pokrývají generátory.
Více než čtvrtina jaderných zbraní
Přerušení dodávek v Incirliku přitom nelze brát na lehkou váhu. Kromě toho, že ze základny startují letouny proti IS, totiž zároveň slouží jako úložiště jaderných zbraní NATO. Konkrétně se podle amerického časopisu The New Yorker jedná o vůbec největší úložiště jaderných zbraní Severoatlantické aliance.
Americký odborník na jadernou problematiku Hans Kristensen potom tento údaj přiblížil, když uvedl, že v podzemních bunkrech v Incirliku je až 50 vodíkových bomb B-61, tedy přes 25 procent všech jaderných zbraní NATO.
Význam bomb B-61 je dnes především symbolický. Rakety s jadernými hlavicemi jsou totiž schopné cíl zasáhnout rychleji a spolehlivěji.
Zastánci ale tvrdí, že B-61 symbolizují oddanost USA alianci, zastrašují Rusko a odrazují ostatní členy NATO od výroby vlastních vodíkových bomb. Odpůrci, k nimž patří německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, tyto bomby považují za zcela nesmyslné a sloužící pouze jako terč teroristům.
Na Turky nikdo netlačí
Pozoruhodné je, že Američané ani přes vážnost situace podle dostupných vyjádření na Turky příliš netlačí. „Nevěřím, že je to (výpadek dodávek elektřiny) v tuto chvíli limitující faktor,“ uvedl podle serveru Military Times tiskový mluvčí Pentagonu Peter Cook. Problém by se z nedostatku elektřiny podle něj mohl stát až v dlouhodobějším horizontu.
Podle serveru není jasné ani to, jestli na toto téma zabrousil americký prezident Barack Obama při nedávném rozhovoru se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem.
Samotný Erdogan vypnutí proudu v rozhovoru pro CNN zdůvodnil tím, že nechal vypnout elektřinu na všech vojenských základnách, aby snížil riziko, že by mohly posloužit jeho případným odpůrcům. Erdogan se ostatně už dříve vyslovil v tom smyslu, že na základně Incirlik se v době neúspěšného puče nacházeli vzbouření vojáci. Po skončení puče byl ostatně zatčen i velitel Incirliku generál Bekir Ercan Van.
Přestože generátory podle dostupných informací dokázaly nahradit výpadek elektřiny ze sítě a zajistit tak pravidelný chod základny, otázkou zůstává jak dlouho to takto půjde. Základna s tisíci vojáky má totiž značnou spotřebu a elektřina z agregátů je znatelně dražší.
Za hodinu do SSSR
Základnu Incirlik vybudovala americká armáda po 2. světové válce, kdy Turecko vstoupilo do NATO, a za studené války to byla nejdůležitější základna USA. Vzdálená hodinu letu od Sovětského svazu sloužila americkým bojovým i špionážním letadlům. Strategie NATO byla založena na jaderných zbraních, považovaných za protiváhu převažujících konvenčních sil tehdejšího Sovětského svazu.
V současnosti je základna je opěrným bodem mezinárodních sil nasazených proti IS. USA ji využívají k vysílání bezpilotních letounů nad pozice islamistů. Němečtí vojáci vysílají ze základny průzkumná letadla Tornado a tankovací letadla, která poskytují americkým útočným strojům podporu.
Incirlik je zhruba 100 kilometrů od syrské hranice a od loňska odtud vzlétají americká letadla k operacím proti Islámskému státu. Pentagon už před několika měsíci kvůli blízkosti základny území ovládaném teroristy a také kvůli teroristickým útokům v Turecku nařídil odjezd příbuzných amerických vojáků z mise v Incirliku. Zůstalo tam 2000 vojáků a členů personálu. I když je základna zřejmě největším úložištěm jaderných zbraní NATO, není tam ani jedno americké nebo turecké letadlo, které by mohlo tyto zbraně nést.
