Proč se stát nebrání proti tuneláři Zdeňku Bakalovi

V pondělí 23. května se v sídle české vlády ve Strakově akademii na zasedání pracovní skupiny pro krachující společnost OKD předák odborů Josef Středula ptal přítomných členů vlády (premiér Sobotka, ministr financí Babiš, ministr průmyslu Mládek, ministryně práce Marksová-Tominová, ministr zemědělství Marián Jurečka, zastupující šéfa KDU-ČSL Pavla Bělobrádka), proč stát nežaluje u soudů porušení privatizační smlouvy při prodeji menšinového podílu OKD v roce 2004 bílým koňům Zdeňka Bakaly ze společnosti Karbon Invest. Ti se zavázali ke dvěma věcem, které nikdy nedodrželi. První bylo zajištění dostatečných zdrojů na útlum a rekultivaci dolů včetně odstupného propuštěným horníkům. Druhým odprodej bytů OKD jejich nájemníkům.

Když Středula vznesl svůj dotaz, rozhostilo se Strakovou akademií ticho. Nikdo mu neodpověděl. Ty otázky jsou přitom navýsost legitimní. Vyčkává se, kolik bude stát muset zaplatit za kultivované a měkké přistání černouhelných dolů vytunelovaných Zdeňkem Bakalou a jeho komplici. Poradenská společnost společnost Deloitte, kterou si ještě před soudním vyhlášením insolvence najali Bakalovi pohrobci ze spolku Ad Hoc Group, kterým zdarma předal akcie krachujících dolů, odhadli sumu, kterou bude stát muset zaplatit v případě bankrotu na 31 miliard korun. To je jistě přehnaná a nátlaková suma dělaná na zakázku akcionářů, kteří přichází o všechno.

Nicméně úplně zadarmo kultivovaný konec OKD nepůjde. Pár miliard to stát bude a stát by měl vyvinout maximální úsilí, aby to neplatili daňoví poplatníci. Právních cest k minimalizaci škod se otevírá docela hodně. Stát jich ale z nějakých trestuhodných důvodů nevyužívá. Ten, kdo by skutečně ctil a vykonával záměr správného hospodáře, už by si dávno najal špičkovou advokátní kancelář a snažil by se na měkké přistání nějakou naprosto čistou právní cestou obstarat peníze od Zdeňka Bakaly a jeho kompliců.

Právo dává řadu možností. Kromě čistě trestních žalob, které už podal menšinový akcionář OKD a blízký politický komplic Andreje Babiše a Miloše Zemana Pavol Krúpa ze společnosti Arca Capital, se nabízejí i čistě obchodní tlaky. Stát může Bakalu a spol. zažalovat za porušení privatizačních smluv při koupi OKD v čistě obchodní žalobě. Může zároveň rovnou žádat obstavení jeho majetků předběžným soudním opatřením. Soud v takovém případě rozhoduje v řádu hodin a dní. Jeho posledními českými majetky zůstává vydavatelství Economia a pak luxusní obchody v pražské Pařížské ulici. Možné je samozřejmě i obstavování zahraničních aktiv, u českých to ale bývá nejsnadnější. Finanční analytický útvar ministerstva financí by pak měl právo dohledat veškeré toky peněz mezi OKD a jinými Bakalovými majetky. Obstavovat se dá na předběžný soudní příkaz nikoliv jen to, co přímo patří Zdeňku Bakalovi a jeho rodině, ale i všechen majetek, kde se dá doložit stopa jeho peněz.

Zdeněk Bakala má stále podle magazínu Forbes majetek kolem miliardy dolarů, tedy zhruba 25 miliard korun. Kdyby se vláda chovala jako správný hospodář, už dávno najala špičkovou právní kancelář, která se z Bakaly právně nejčistší cestou snažila žalobami vytáhnout co nejvíce peněz, aby přistání OKD nemuseli platit daňoví poplatníci. Nic takového se zatím zjevně nekoná. Ministr financí Andrej Babiš ví, že privatizace OKD Bakalovým bílým koňům je jedním z nejslabších míst jeho největšího soka, předsedy sociální demokracie Bohuslava Sobotky, který byl v té době ministrem financí, zodpovědným za prodej OKD. Vyčkává Babiš s právními zásahy proti Bakalovi a tím pádem i Sobotkovi až do předvolební kampaně? Moc jiných vysvětlení se pro tu laxnost v hájení zájmů daňových poplatníků nenabízí.