Kolumbijci odmítli mírovou dohodu. ‚Rebelům nemůže být vše odpuštěno‘

Kolumbijci v referendu těsně odmítli mírovou dohodu vlády s povstalci z radikálně levicového hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Pro dohodu se vyslovilo 49,8 procenta voličů a proti 50,2 procenta, uvedla agentura Reuters. Výsledek je velkým překvapením, předvolební průzkumy ukazovaly, že dohoda bude schválena téměř dvěma třetinami voličů. Prezident i vedení FARC po zveřejnění výsledků oznámili, že chtějí v mírových jednáních pokračovat.

Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos uvedl, že akceptuje výsledky referenda o mírové dohodě a dodal, že vyjednané příměří zůstává v platnosti. V pondělí se hodlá sejít se všemi politickými stranami a bude hledat způsoby, jak pokračovat v mírovém procesu. Vyšle také vyjednavače zpět na Kubu, kde se v posledních letech jednání o míru konala. Hlasování podle něj nebude mít vliv na stabilitu země.

Vrchní velitel FARC Timoleon Jimenéz zvaný Timošenko prohlásil, že skupina je i po referendu ochotna pokračovat v jednání o míru. Novinářům v Havaně řekl, že lituje toho, co nazval destruktivní sílou těch, kteří zaseli nenávist a zášť a ovlivnili stanovisko kolumbijské populace. FARC podle něj bude dále pokračovat v práci na trvalém míru. Podle jeho slov „mír zvítězí“.

Účast v referendu byla nízká, pouze 37 procent. Důvodem zřejmě bylo počasí. V oblasti řádí hurikán Matthew, který přinesl silné deště.

Dohodu, která má 297 stran, podepsaly obě strany na konci září a oficiálně tak ukončily 52 let trvající konflikt, který si vyžádal 260 000 obětí a sedm milionů uprchlíků. Odmítnutí dohody v referendu podle agentur uvrhá zemi do nejistoty a je velkou porážkou pro prezidenta Juana Manuela Santose. Před referendem Santos uvedl, že nemá žádný plán B a v případě odmítnutí dohody se Kolumbie vrátí do války.

Čtěte také: Válka skočila. Kolumbijská vláda a FARC podepsaly mírovou dohodu

Kritici dohody upozorňovali, že je k rebelům z FARC příliš měkká, protože jim umožňuje znovu vstoupit do společnosti, vytvořit politickou stranu a uniknout trestu ve vězení. Požadovali sjednání nové dohody.

„Hlasoval jsem ne. Nechci učit mé děti, že vše může být odpuštěno,“ řekl agentuře Reuters pětatřicetiletý Alejandro Jaramillo, kterého rozčílilo, že rebelové nebudou souzeni.

Radikálně levicové hnutí FARC, které má v současnosti zhruba 7000 členů, založil v roce 1964 Manuel Marulanda, zvaný Tirofijo (Přesná rána). Vedl je až do své smrti v březnu 2008. Tehdy mělo hnutí asi 16 000 členů a ovládalo zhruba třetinu Kolumbie, zejména jih země. Finance získávalo z obchodu s drogami a prostřednictvím únosů a vydírání.