Nesmím do Ruska? To je čest, reaguje Schwarzenberg na zákaz
Čtyři Češi na "černé listině"
Rusko vydalo seznam evropských politiků, kterým zakázalo vstup na své území. Na „černé listině“ Kremlu je celkem 89 jmen, mezi nimi i čtyři čeští politici: šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg, místopředseda strany Marek Ženíšek, bývalý eurokomisař Štefan Füle a europoslanec Jaromír Štětina.
Existenci seznamu oznámil na páteční tiskové konferenci nizozemský premiér Mark Rutte. Podle něj byl seznam politiků na „černé listině“ zaslán příslušným ambasádám. Celý seznam následně zveřejnila finská televize YLE (německá verze seznamu tady).
A proč jsou na seznamu právě tito čtyři čeští představitelé? Schwarzenberg je zároveň předsedou zahraničního výboru Sněmovny a kroky Ruska na Ukrajině dlouhodobě kritizuje. Jeho spolustraník Ženíšek působí ve sněmovním výboru pro evropské záležitosti a je členem parlamentní delegace při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Proti zařazení českých politiků na ruský sankční seznam se ohradil předseda vlády Bohuslav Sobotka. „Jde o jednostranný krok ruské strany, kterému nerozumíme a nevidíme pro něj opodstatnění. Tento krok odporuje dobré diplomatické praxi. Budeme požadovat od Ruské federace vysvětlení a zároveň budeme postup koordinovat s našimi unijními partnery,“ uvedl v tiskové zprávě.
Zákaz vstupu do Ruska je spíše ocenění
Jak to tak ovšem vypadá, samotní politici si ze zařazení na černou listinu Ruska příliš nedělají. Například šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg k tomu na svém facebookovém profilu poznamenal: „Být na tomto seznamu považuji za čest. Je to, myslím, velmi slušný výběr lidí v celé Evropě a jsem tam v dobré společnosti. Nemohu se za to stydět.“
Podobně se na to dívá i místopředseda strany Ženíšek. „Pokud Rusko nebude svoje území rozšiřovat donekonečna, třeba až do Rigy či do Kyjeva, pak ten zákaz nějakou dobu, co bude Putin u moci, vydržím. Pro mě je to důkaz toho, že děláme svoji práci dobře,“ uvedl k tomu na svém facebookovém profilu.
Nejinak je tomu i v případě europoslance Jaromíra Štětiny. Zařazení na sankční seznam komentoval slovy: „V roce 2000 jsem se dostal na seznam nežádoucích novinářů, tam nás bylo několik desítek, teď jsem v dalším seznamu i za nežádoucího politika. Je tam spousta vzácných kolegů, které mám rád.“
Z řady v tomto ohledu nevybočuje ani bývalý eurokomisař pro rozšíření a politiku sousedství Štefan Füle. „V seznamu je spousta jmen (lidí), kteří se upřímně snažili v posledních letech a měsících o otevřený dialog s Ruskem a nalezení řešení neuvěřitelně složité situace na východě Evropy,“ řekl Českému rozhlasu.
Kromě toho poblahopřálo „zakázaným“ politikům mnoho lidí na jejich profilech na sociálních sítích. Například na facebookovém profilu Jaromíra Štětiny jistý Roman Malinka poznamenal: „Blahopřeju pane poslanče. Dostat BAN do Ruska, to znamená že to, co děláte, děláte správně. To myslím že je spíš ocenění.“
Na listině je také například bývalý belgický premiér a nyní poslanec Evropského parlamentu Guy Verhofstadt, který podporuje ruské opoziční strany. Je tam také bývalý polský premiér Jerzy Buzek, architekt litevské nezávislosti Vytautas Landsbergis či známý francouzský filozof Bernard-Henri Lévy.
Čtěte také: Zeman v Moskvě kritizoval sankce a věští jejich konec
Rutte soudí, že jde o odvetu za evropské sankce vůči Rusku a evropský sankční seznam osob, které mají do EU zakázaný vstup a zmrazený evropský majetek. Tyto kroky následovaly po loňské ruské anexi Krymu a konfliktu na východní Ukrajině. „Listina není založena na mezinárodním právu, není transparentní a není možné ji nějakým způsobem napadnout,“ řekl Rutte, citovaný agenturou AFP.
„Jde o další důkaz toho, že Putinovo Rusko se stalo totalitním státem, který nemá žádnou úctu k občanským svobodám,“ reagoval Verhofstadt, který udržoval úzké styky se zavražděným ruským opozičním politikem Borisem Němcovem a který navštívil opozičního politika a aktivistu Alexeje Navalného během jeho domácího vězení.
Z dalších zemí jsou v ruském sankčním výčtu bývalý předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek, bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt, šéf britské tajné služby MI5 Andrew Parker, britský politik Malcolm Rifkind či bývalý šéf britských Liberálních demokratů Nick Clegg.