Zeman slavil na ruské ambasádě. Mluvil o společném nepříteli
ZEMAN NA RECEPCI RUSKÉHO VELVYSLANECTVÍ
Prezident Miloš Zeman promluvil v souvislosti s výročím konce druhé světové války na ruském velvyslanectví. Události z druhé světové války se podle něj mohou opakovat, a vyzval proto, aby státy spojily své síly proti mezinárodnímu terorismu. Na slavnostní recepci dorazili i exprezident Václav Klaus, bývalý premiér Petr Nečas, současní šéfové komor parlamentu Jan Hamáček a Milan Štěch (oba ČSSD) či americký velvyslanec v Praze Andrew Shapiro.
„Chtěl bych jen vzpomínat a nic více. Ale varování před druhou válkou zničující své nepřátele se zdá opodstatněným. Chtěl bych vyzvat, abychom překonali všechny konflikty a všechny problémy, které vždy rozdělují velmoci a nejen velmoci. Nic nesjednocuje více, než společný nepřítel. A my máme takového společného nepřítele v podobě mezinárodního terorismu,“ řekl Zeman v ruštině. Rada bezpečnosti OSN by proto podle něj měla pracovat na obnovení nové koalice na nových principech.
Zeman dále zmínil slova generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna, podle kterého existuje již 35 organizací, více či méně spjatých s Islámským státem. „Připomíná to rakovinu a její metastázy,“ varoval Zeman. Prezident upozornil, že tyto skupiny operují hlavně v Africe a na Blízkém východu, ale působí i v Evropě, jak svědčí útoky v Paříži, Bruselu a dalších městech.
Prezident dále připomněl zvěrstva druhé světové války, která se podle něj mohou opakovat. Podle Zemana existují dva přístupy ke zkušenosti, která plyne z druhé světové války. „První je velice jednoduchý: bylo vítězství a teď je vše v pořádku. Je to přístup prostý, ale chybný,“ uvedl. „Druhý přístup je založen na otázce, zda se mohou dějiny druhé světové války, byť jiným způsobem, zopakovat, anebo nikoliv. Bohužel, mohu odpovědět, že mohou,“ řekl.
S projevem vystoupil také ruský velvyslanec
Na recepci vedle Zemana vystoupil s projevem také ruský velvyslanec v Česku Alexander Zmejevskij. Oba politici propojili připomínku druhé světové války s aktuální situací ve světě. „Tehdy se státy s různými ideologiemi a politickými systémy dokázaly povznést nad rozpory, vzdát se druhořadého v zájmu hlavního – porážky společného nepřítele,“ uvedl Zmejevskij.
Podobně jako řečníci vidí ministr průmyslu Jan Mládek, který se recepce také zúčastnil, paralelu mezi současnou bezpečnostní situací ve světě a druhou světovou válkou. „Myslím si, že kdyby nebylo vědomí toho, že existují jaderné zbraně, tak už by byla válka. Jenom ten odstrašující moment drží všechny zpátky, kladu si otázku, jestli to bude stačit,“ uvedl Mládek. V zájmu ČR by mělo být, aby vydržela Evropská unie, která je nejen ekonomickým, ale i mírovým projektem, dodal.
Po projevech si ambasador s prezidentem připili bílým vínem a usedli společně ke stolu, kde seděl například i Zemanův předchůdce Václav Klaus. Mezi dalšími hosty na ruské ambasádě byli bývalý šéf diplomacie Jan Kohout, poslanci Jaroslav Foldyna a Jeroným Tejc (oba ČSSD), Stanislav Berkovec (ANO), Marta Semelová (KSČM), bývalý ministr vnitra Martin Pecina, šéf odborů Josef Středula a předseda Strany práv občanů senátor Jan Veleba.
Expremiéra Nečase doprovázela manželka Jana Nečasová, dříve Nagyová. Zúčastnily se i osobnosti mimo politické kruhy, například známý šéfkuchař Jaroslav Sapík a hudebník Felix Slováček.
Vloni odjel Zeman slavit do Moskvy
Loni byl český prezident v termínu oslav Dne vítězství v Moskvě, kde se konala na počest padlých velkolepá vojenská přehlídka. Té se Zeman nezúčastnil, přesto jeho cesta do Ruska vyvolala kritiku. Byl totiž jedním z mála evropských státníků, kteří pozvání na oslavy sedmdesátého výročí konce druhé světové války v Moskvě přijali.
Předloni Zemana na recepci zastoupil ředitel zahraničního odboru Hynek Kmoníček a kancléř Vratislav Mynář. Banketu se však zúčastnil například exprezident Václav Klaus nebo poslanci a členové ČSSD a KSČM. Řada pozvaných v roce 2014 na setkání nepřišla kvůli ruskému angažmá v krizi na Ukrajině.
Den vítězství se v Rusku slaví 9. května, tedy o den později než na Západě včetně Česka. Sovětská armáda nesla hlavní zátěž bojů proti nacistickému Německu a jeho spojencům a osvobodila většinu území Československa, kde padlo na 140 000 sovětských vojáků.