Špidla: Bez eura budeme muset do EU vstupovat znovu

Byl ministrem, premiérem i eurokomisařem, vrchol jeho kariéry je úzce spojen s Evropskou unií. Zažil ale také volební neúspěchy a pád. Zákruty a peripetie politické kariéry Vladimíra Špidlu nakonec přivedly k nezávislému postavení šéfa sboru poradkyň a poradců premiéra Bohuslava Sobotky. Využívá ho, aby oponoval ve společnosti převládající euroskepsi a varoval kritiky Evropské unie před přeháněním, protože tak mohou Čechy připravit o nejlepší dosažitelnou perspektivu.

Řecká krize byla dramatická, vážně zazněla slova o dočasném odchodu Řecka z eurozóny. Británii čeká za rok referendum o členství v Evropské unii. Nečeká Unii rozpad, protože se zvětšuje frekvence takových událostí?

Jediné skutečně zásadní nebezpečí pro Evropskou unii je politický zvrat v silném státu jádra Evropské unie, to je ve Francii nebo v Německu. Když zůstanou tyto dva státy věrny myšlence integrace, tak všechno ostatní jsou incidenty kolikrát velkého rozsahu a s velkými následky, ale nic víc. Za tohoto předpokladu nehrozí, že se Evropa rozpadne, ale může se stát, že se její hranice změní, že se zmenší a zůstane jádro.

Vznikne dvourychlostní Evropa?

Ta už existuje. Samozřejmě existuje, jestliže máte eurozónu, která už má v tento okamžik kvalifikovanou většinu (způsob hlasování, kdy nemusejí souhlasit všichni, ale je nutný pouze předem daný podíl hlasů, byť většinou vysoký – pozn. red.) pro všechna rozhodnutí. Když se dohodne eurozóna, to je ta první rychlost. A ti ostatní tak trochu přihlížejí. Zásadní je – a i já jsem se o to snažil – aby se Evropa udržela víceméně jednorychlostní, ale vývoj eurozóny signalizuje, že dvourychlostní Evropa je realitou.

To zní, jako bychom s tím měli mít problém. Není snad dobře, že máme vlastní měnovou politiku?

Jaký bude důsledek řecké krize? Eurozóna si vytvoří vlastní instituce a stane se sama Evropskou unií. Všichni, kdo nebudou mít euro, budou v té době opodál a stanou se jakoby přidruženými členy. To je celé. Pokud je moje hypotéza správná, budeme muset vstupovat do Evropské unie znovu, protože se vytvoří v nové podobě uvnitř hranic eurozóny, kde si bude vytvářet vlastní předpisy.

Už v tomto směru eurozóna něco podnikla?

Už o tom mluví francouzský prezident Hollande. A v politice, jak je známo, se dlouho mluví a pak se věci stanou. Jestli se eurozóna rozšíří ještě o jeden nebo o dva státy, pak je věc úplně jasná. Právě ty problémy, o kterých jsme mluvili, povedou k tlaku na další integraci, a buď se integrace odehraje v celé Evropě, anebo především v eurozóně. A jakmile by Británie vypadla z Unie, pak se dominantní pozice eurozóny dál zvětší a nutnost prohloubit spolupráci bude opravdu silná.

Celý rozhovor najdete v aktuálním vydání Týdeníku Echo.