Jak je na tom české školství? OECD vydalo rozsáhlou zprávu
Stav českého školství
NOVÉ
Foto: Shutterstock
Výdaje na žáka ve školských zařízeních v Česku jsou pod průměrem zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento stav je podle výroční zprávy organizace patrně dán výrazně nižšími platy učitelů na všech stupních vzdělávání. Naproti tomu odborné vzdělávání a příprava je v tuzemsku mnohem rozšířenější než v ostatních zemích OECD. Mezi nejpopulárnější vysokoškolské studijní obory pak patří humanitní vědy a umění, společenské vědy, informatika, žurnalistika a inženýrství.
Celkově Češi podle OECD upřednostňují vědecké, technické, inženýrské a matematické obory. Dvacet devět procent titulů v loňském roce bylo uděleno právě v těchto disciplínách, což je nad průměrem OECD. Zvlášť oblíbené je inženýrství, které předstihlo přírodní vědy i informatiku a komunikační technologie (ICT).
Podobný trend panuje podle OECD v Česku i v odborném vzdělávání, které zvolily tři čtvrtiny studentů středních škol. To je nejvyšší podíl mezi zeměmi OECD.
OECD soudí, že příčinou popularity technických oborů je lepší perspektiva zaměstnání. Například míra zaměstnanosti v České republice byla v případě osob s diplomem z ICT získaným na vysokých nebo vyšších odborných školách 92 procent. Průměr zemí OECD je přitom o něco nižší, činí 88 procent.
Inženýrství je v ČR i dalších zemích organizace nicméně stále doménou mužů, což se tyká především odborného vzdělávání. Naopak většina (90 procent) absolventů středních škol zaměřených na zdravotnictví a péči jsou v Česku ženy, což je více než v zemích OECD.
Nelichotivě oproti ostatním zemím OECD vyznívá pro Česko statistika týkající se dospělých ve věku 30-44 let, jejichž rodiče nedosáhli vysokoškolského nebo vyššího odborného vzdělání a kteří sami na vysokou školu nešli. V Česku činí tento podíl 85 procent oproti 69 procentům v OECD.
Organizace ve shrnutí své téměř 500stránkové zprávy uvádí, že absolventi oborů spojených s vědou mají lepší šanci najít si zaměstnání než lidé s diplomy z humanitních věd a uměleckých škol, což souvisí se společenskou poptávkou po inovaci. Nelze to ale podle OECD říct o všech disciplínách, horší uplatnění než inženýrům a absolventům ICT hrozí například studentům přírodních věd, matematiky nebo statistiky.
Úroveň vzdělávání obecně podle OECD od roku 2000 roste. „Zatímco v roce 2000 dosáhla většina mladých dospělých nejvýše sekundárního (středoškolského) vzdělání, dnes má většina lidí ve věku 25 až 34 let vzdělání terciální (vysokoškolské nebo vyšší odborné),“ uvedla OECD.
Organizace také konstatovala, že ačkoli jsou učitelé základním kamenem vzdělávacího systému, zájem o tuto profesi mezi mladými klesá. Příčinou jsou podle ní nízké mzdy učitelů oproti jiným zaměstnáním vyžadujícím podobné vzdělání. „Pedagogické sbory stárnou, především na vyšších úrovních školské soustavy,“ uvedla OECD. V roce 2015 bylo na základních a středních školách v zemích OECD v průměru 33 procent učitelů starších 50 let. Současně na školách stále působí více žen než mužů.
Lídři české vládní koalice v pondělí rozhodli o zvýšení tarifů učitelům o 15 procent. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) předpokládá, že kabinet nařízení odhlasuje do konce září.
