Ve školství jsou dál diskriminovány romské děti. I po spuštění inkluze

V Česku se i po nastartování inkluze ve vzdělávání objevuje diskriminace romských dětí. Nepřesouvají se sice už do takzvaných zvláštních škol, učí se ale často odděleně v romských třídách či školách. Uvádí to výroční zpráva o stavu lidských práv za loňský rok, kterou by měla v pondělí projednávat vláda. Dokument upozorňuje i na násilí na dětech, velký počet chlapců a děvčat v dětských domovech a nedostatečný ohled na názor dětí. Poukazuje mimo jiné i na propast ve výdělcích žen a mužů či na nerovný přístup lidí z menšin k bydlení.

„Po nastartování inkluze se začíná objevovat problém vylučování dětí ze společného vzdělávání jiným způsobem. Nejsou již označovány za postižené či znevýhodněné a přesouvány do speciálních škol, ale k oddělování dochází například prostorově,“ uvádí zpráva. Podle ní tak vznikají „čistě či většinově romské školy či třídy“, které se považují za „méněcenné a méně kvalitní“. Autoři podotýkají, že o oddělení svých potomků někdy stojí ale i sami romští rodiče.

Výroční zpráva uvádí, že ombudsmanka se loni setkala s několika případy vylučování romských dětí. Jedním z nich bylo zřízení romské první třídy. Romské děti prý byly méně zralé a hůř připravené na školu. „Pokud na základě tohoto jakkoliv neutrálního kritéria byly téměř všechny romské děti zařazeny do třídy s horší kvalitou výuky, jedná se o klasický případ nepřímé diskriminace,“ stojí ve zprávě.

Ochránkyně práv doporučila romské školáky rozdělit rovnoměrně do ostatních tříd a využít podpůrných opatření i doučování. Předsudky rodičů romských a neromských dětí má překonat dialog a také příprava chlapců a děvčat na společné vzdělávání. Podle ombudsmanky není přijatelné ani odmítání romských dětí v mateřských školách.

Zpráva zmiňuje také případ postiženého dítěte, které nechtěla vzít spádová škola. Ředitelka to zdůvodnila naplněnou kapacitou a odmítavými reakcemi rodičů ostatních žáků, kroky k začlenění nepodnikla. Soud potvrdil, že nepřijetí handicapovaného dítěte do běžné školy bylo diskriminační.

Zpráva upozorňuje i na rozšířené násilí na dětech. Podle dokumentu jsou děti obětí 30 procent spáchaných trestných činů. Celkem se loni staly terčem 9551 činů. Ministerstvo spravedlnosti zaznamenalo 111 znásilnění a 322 pohlavních zneužití dětí. Sociální pracovníci loni řešili kauzy 2393 týraných, zanedbávaných a zneužívaných chlapců a děvčat. Zpráva poukazuje na to, že ve školách či v jiných zařízeních jsou fyzické tresty zakázány, doma jsou ale stále přijatelné a okolí je toleruje.

Autoři dokumentu upozorňují také na přetrvávající nerovný přístup k bydlení kvůli rase či etnicitě. Některé realitní kanceláře nechtějí romským zájemcům byty pronajímat, odvolávají se na majitele. Podle zprávy se objevují i případy omezování zaměstnávání důchodců, aby firmy mohly přijímat jiné pracovníky. Autoři připomínají i velký rozdíl ve výdělcích žen a mužů, v průměru ženy dostávají o 22 procent méně.

Dokument hodnotí dodržování občanských a politických práv i práva na soudní ochranu či na ochranu zdraví, ale také sociální zabezpečení, zacházení s vězni a postavení cizinců. „V roce 2016 došlo v ČR v oblasti lidských práv k pozitivním posunům. Zároveň stále přetrvávají některé dlouhodobě neřešené problémy a přibývají i problémy nové,“ shrnují autoři. Podle nich omezení práv s sebou nesou i návrhy zákonů proti terorismu či kybernetické kriminalitě, které se dotýkají soukromí.