Asie se bouří proti Trumpovi: Bez USA nemá smlouva TPP smysl
OBCHODNÍ DOHODA TPP
AKTUALIZOVÁNO
Navzdory prohlášení Donalda Trumpa, že Spojené státy odstoupí od transpacifické obchodní dohody TPP, některé asijské státy nehodlají projekt opustit a hledají cesty k jeho zachování. Budoucí prezident USA v pondělí ve videovzkazu zveřejněném na serveru YouTube uvedl, že místo smlouvy TPP, kterou považuje za nevýhodnou pro americkou ekonomiku, chce dojednat spravedlivé bilaterální dohody.
Japonský premiér Šinzó Abe po Trumpově prohlášení konstatoval, že TPP bez účasti USA nemá smysl. Tokijský parlament ale podle agentury AP bude pokračovat v ratifikaci dokumentu a bude přesvědčovat i ostatní členy projektu, aby TPP neopustily. Aby začala smlouva fungovat, musí ji schválit nejméně šest států, které budou představovat 85 procent hrubého domácího produktu (HDP) 12 signatářských zemí.
Úřad japonské vlády dal najevo, že TPP pro Tokio není mrtvá. „Pokračuje dál v neschváleném stavu. Pokud v budoucnu Kongres USA smlouvu schválí, začne TPP fungovat,“ řekl představitel kabinetu Šinpei Sasaki.
Dohodu TPP letos v únoru podepsaly vedle Spojených států rovněž Japonsko, Brunej, Malajsie, Vietnam, Singapur, Austrálie, Nový Zéland, Kanada, Mexiko, Chile a Peru. Někteří signatáři mohou podle AP hledat cestu, jak se s neúčastí USA vyrovnat. Australský ministr obchodu Steven Ciobo v úterý v Canbeře prohlásil, že TPP by měla fungovat i bez americké účasti. Dohodu by podle něj mohly rozšířit potřebné dodatky a do projektu by se mohly zapojit nové státy regionu, například Čína nebo Indonésie.
Singapurský premiér Lee Hsien Loong uvedl, že modifikace TPP ale nebude snadná. „Abyste podepsali nový dokument, musíte ho znovu celý projednat. Tak daleko zatím nejsme,“ řekl Loong novinářům.
Čína navíc prosazuje vlastní verzi obchodního paktu, který s účastí USA nepočítá. Regionální všeobecné ekonomické partnerství (RCEP), které sdružuje 16 států, ale nepředpokládá otevření ekonomik a přijetí společných standardů, spíš se zasazuje o snížení celních bariér. Podle experta čínské vlády Tchan Ťiena se už do projektu RCEP chtějí zapojit nové státy, například Peru a Chile.
- K dohodě o Transpacifickém partnerství (TPP) dospěly Spojené státy, Japonsko a dalších deset významných zemí kolem Tichého oceánu loni v říjnu v Atlantě. Dohoda zahrnuje Japonsko, Brunej, Malajsii, Vietnam, Singapur, Austrálii, Nový Zéland, Kanadu, Mexiko, Chile, Peru a Spojené státy. Podepsána byla letos v únoru na Novém Zélandu.
- Dohodu nyní čeká dvouleté ratifikační období. Během něj musí konečný text schválit nejméně šest zemí, představujících 85 procent úhrnného hrubého domácího produktu (HDP) 12 signatářských států. Teprve pak bude možné uvést dohodu v život.
- Vzhledem ke své velikosti budou smlouvu muset ratifikovat Spojené státy a Japonsko, tedy největší a třetí největší ekonomika na světě. Čína, která má druhou největší ekonomiku na světě, součástí dohody není. V budoucnu by se k ní ale mohla připojit, nyní se snaží například prosadit svou vizi takzvaného Regionálního všeobecného ekonomického partnerství (RCEP), které by nezahrnovalo americký kontinent.
- Dohoda má omezením či odstraněním cel a dalších obchodních překážek uvolnit vzájemný obchod a stanovit společné standardy v mnoha oblastech, od práv zaměstnanců až po ochranu životního prostředí. Spojené státy, Mexiko, Kanada a Japonsko se kromě toho mezi sebou například dohodly na pravidlech, která určují, jak velká část vozidla musí být vyrobena v rámci účastnických zemí TPP, aby se na něj mohl vztahovat bezcelní status.
- Signatáři se například zavázali k dodržování Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy divoké flory a fauny (CITES), která přísně zakazuje obchod s ohroženými druhy zvířat nebo rostlin.
- Přísné jsou i pasáže věnované ochraně duševního vlastnictví, které například profesor Harvardovy univerzity Kenneth Rogoff označil sice za „přestřelené“, podle něj to ale bylo nezbytné udělat kvůli usnadnění prodeje špičkové techniky do rozvojového světa, včetně Číny, bez obav, že takové zboží bude okamžitě klonováno.
- Dohoda pokrývá asi 40 procent světové ekonomiky a třetinu světového obchodu, jednalo se o ní pět let. Členské země nyní reprezentují více než 800 milionů obyvatel planety. Pro srovnání – chystané Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) mezi USA a EU by se týkalo zhruba 828 milionů obyvatel a asi 50 procent světového HDP.
- Smlouva má ale i své kritiky. Podle budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa je pro Spojené státy nevýhodná, Trump prosazuje podle něj spravedlivější bilaterální dohody. Americké odbory tvrdí, že američtí pracovníci budou v důsledku dohody čelit zahraniční konkurenci.
- Podle administrativy Baracka Obamy by však Spojené státy na smlouvě vydělaly, protože na některé trhy mají notně omezenou možnost se dostat kvůli vysokým clům, která pro jiné země neplatí. Smlouva by měla podle současné vlády také zvýšit životní úroveň a snížit chudobu.
- Obavy u kritiků například panují z posilování nadnárodních korporací a s tím související likvidace místních výrobců a zvyšování cen.
- Proti dohodě se loni postavila také například Světová zdravotnická organizace (WHO), která se obává, že TPP ohrozí kvůli přísným patentovým právům dostupnost zdravotnické péče a léků. „Pokud tyto dohody otevřou obchod, ale zavřou dveře dostupným lékům, pak si musíme položit otázku: Je toto vůbec pokrok?“ řekla šéfka WHO Margaret Chanová.
Čtěte také: První den v Bílém domě ohlásím odstoupení od TPP, oznámil Trump
Těžká rána pro Obamu. Trump má moc zrušit jeho rozhodnutí z minulých let
