Bránit spojence napadené Ruskem? Západní Evropě se nechce

Globální průzkum

Bránit spojence napadené Ruskem? Západní Evropě se nechceNOVÉ
Ukázka ruské vojenské techniky - a síly - během oslav 70. výročí konce druhé světové války letos v květnu Foto: Foto: Shutterstock
1
Svět
Echo24
Sdílet:

Ukrajinský konflikt ani obavy z dalších ruských výpadů nezmobilizovaly veřejné mínění v západní Evropě. Pokud by Rusové napadli některého ze svých sousedů, který je zároveň členem NATO, tak by se většina Francouzů, Italů a Němců postavila proti tomu, aby jejich země tomuto východnímu spojenci vojensky pomohla. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu amerického Pew Research Center.

Průzkum se konal v osmi členských zemí NATO: Spojených státech, Kanadě, Británii, Francii, Itálii, Německu, Polsku a Španělsku. Nadpoloviční většina dotázaných se pro vojenskou pomoc východním spojencům vyslovila jen v zámoří – 56 procent Američanů a 53 procent Kanaďanů. V Británii, kupodivu v Polsku a ve Španělsku už to bylo méně než polovina (49, 48 a 48 procent), ale pořád víc, než odpůrců vojenské pomoci v případě napadení Ruskem.

Dál už byl ale poměr opačný. Ve Francii by pomohlo 47 procent, ale 53 procent ne. V Itálii je poměr 40:51 procentům a největší odpor dali najevo Němci, kde to dopadlo 38:58 procentům (dopočet do 100 procent tvoří nerozhodnutí tazatelé).

Obavy z ruského útoku – například formou nějaké „hybridní“ války – dávají najevo především pobaltské země. Výsledky průzkumu je tedy příliš neuklidní.

Průzkum podle listu The New York Times proběhl od začátku dubna do poloviny května, přičemž dotazováno bylo celkem 11 116 obyvatel zmíněných zemí plus Ruska a Ukrajiny (tam pochopitelně k jiným tématům) – buď telefonicky, nebo osobně. Otázka zněla: „Pokud by Rusko vstoupilo do vážného vojenského konfliktu s některou sousední zemí, která je v NATO naším spojencem, domníváte se, že by naše země měla, anebo neměla použít k obraně tohoto státu vojenskou sílu?“

Svým způsobem jde o akademickou debatu – podle zásad NATO si mají spojenci v případě napadení povinnost vojensky pomoct. Toto ustanovení bylo aktivováno po teroristických útocích na New York a Washington v září 2001.

Jak dodal list The New York Times, ne všechny závěry průzkumu vyznívají pro NATO nepříznivě. Obyvatelé většiny členských zemí například stále věří, že by jim v případě napadení přišli Američané na pomoc.

Čtěte také: Putin: Jen nemocný si myslí, že Rusko napadne země NATO

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz