1 VAROVÁNÍ BEZPEČNOSTNÍHO ANALYTIKA

‚Rusko se připravuje na velkou válku. Kolem roku 2030‘ ‚Ukrajina je naše‘

, NOVÉ

Témata: , , , ,

Ruská federace v současné době intenzivně zbrojí, aby byla kolem roku 2030 připravena na velkou válku. Do té doby si Moskva žádné větší vojenské dobrodružství dovolit nemůže, říká ruský vojenský analytik Pavel Felgenhauer. Rusové se podle něj budou snažit spíše o rozdělení Evropy a o vytvoření obranného pásu satelitních států. „Nemusíme se bát studené války. Studená válka je dobrá,“ říká analytik v rozhovoru pro www.defencematters.org, z něhož cituje a němž se podílel slovenský list Pravda.

Velkým tématem se po anexi Krymu a vypuknutí války na Donbase stalo posilování východního křídla NATO. Alianční státy posilují své pozice v Pobaltí, pořádají společná cvičení a vysílají Kremlu jasný signál, že jsou připraveny se v případě útoku bránit. Jak ale podotýká analytik Felgenhauer, ani na ruské straně hranice vojáci nelení.

„Také pořádáme cvičení, připravujeme se na různé možnosti. Součástí toho jsou masivní manévry, které mají otestovat, nakolik jsme schopní mobilizace ozbrojených sil. V zásadě je to příprava na možnou velkou válku,“ říká v rozhovoru.

‚Válka může přijít okolo roku 2030‘

Je tedy na stole vypuknutí války? Podle Felgenhauera zatím ne. „Ale jak to vidí ruské vojenské kruhy, velká válka může přijít okolo roku 2030. A připravujeme se na to dlouhodobě. Součástí toho je velký program modernizace zbraňových systémů, ozbrojených sil a zvyšování vojenských výdajů. Rusko však momentálně není připravené na to, aby se pustilo do rozsáhlejšího konfliktu. Samozřejmě se nedá vyloučit náhodná eskalace. Měli bychom se ze všech sil snažit, aby k tomu nedošlo,“ upozorňuje.

Jako logická alternativa k velké válce se nabízí válka studená. Přestože to pro mnoho lidí může znít děsivě, studená válka je podle Felgenhauera vcelku přijatelná možnost: „Nemusíme se bát studené války. Studená válka je dobrá.“ Bezpečnostní analytik také podotýká, že Rusko je připravené ke „kompromisu“.

Tento kompromis by se dal pracovně nazvat jako „Jalta II“. Jinými slovy by si velmoci rozdělily v Evropě sféry vlivu tak, jako to učinily na konci druhé světové války. Co všechno by v takovém případě Rusové chtěli? „O tom se dá diskutovat,“ říká Felgenhauer. „Kromě Ukrajiny. Ta je naše. (...) Ukrajina je pro ruský obranný perimetr důležitá. Pro Moskvu je euroatlantická integrace Kyjeva neakceptovatelná,“ dodává v rozhovoru, z něhož cituje Pravda.sk. Názory Ukrajinců přitom Kreml vůbec nezajímají, Ukrajince pokládá za společný národ.

Co se stane s Českem?

Speciální místo v ruských záměrech pak zaujímají bývalé členské státy Varšavské smlouvy, tedy i Česká republika. Kremlu by se prý líbilo, kdyby mohl rozhodovat o rozmisťování vojáků v těchto východoevropských zemích. „Představa je taková, že Rusko by mohlo vetovat všechny změny týkající se vojenské oblasti.“ V současné době jsou sice takové úvahy nepředstavitelné, kdyby se však do vedení západních států dostali politici jako Donald Trump nebo Marine Le Penová, situace by se mohla změnit, říká Felgenhauer.

Právě tímto způsobem – pomocí ovlivňování sousedních států – by si prý Rusové přáli svých cílů dosáhnout. „Prezident Putin si Evropu představuje jako koncert velmocí (označení pro dobu mezi Vídeňským kongresem a první světovou válkou, kdy v Evropě panovala rovnováha sil mezi velmocemi – pozn. red.). Z tohoto hlediska žije v 19. století,“ upřesňuje.

Ruský bezpečnostní analytik Pavel Felgenhauer se narodil v prosinci 1951 v Moskvě. Po studiu na vysoké škole působil jako biolog na Sovětské akademii věd. Po rozpadu Sovětského svazu začal působit jako vojenský a bezpečnostní analytik. Napsal mnoho článků týkajících se ruské zahraniční a obranné politiky, obchodování se zbraněmi, vojensko-průmyslového komplexu… Za své působení vystřídal několik ruských redakcí, nějakou dobu také působil na volné noze. Díky svým kontaktům na armádu bývá velmi dobře informovaný a mimo jiné předpověděl rusko-gruzínskou válku. Ve svých publikacích bývá kritický k ruskému vedení.

Rozhovor, z něhož cituje slovenská Pravda, Felgenhauer původně poskytl pro projekt Defence Matters. Jedná se o společnou iniciativu novin ze čtyř států, která se zabývá otázkami bezpečnosti a je sponzorovaná vedením NATO. Kromě Pravdy jsou do projektu zapojeni ještě zástupci řeckého, rumunského a lotyšského tisku.

Čtěte také: ‚Rusko se chová jako Sovětský svaz, zbývá jen uzavřít hranice‘

Němci po 12 dnech opustili měsíční cvičení NATO. Vyčerpali přesčasy

,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.