Vídeň nezvládá. Nevpustí do země běžence, kteří nepožádají o azyl

Rakousko nebude do země vpouštět běžence, kteří nemají v úmyslu v této alpské republice požádat o azyl, ale chtějí jen zemí projít. Dnes to rozhlasové stanici ORF řekla rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová. Opatření chce Vídeň uplatňovat od konce příštího týdne, konkrétní datum ale ministryně neoznámila. Pokud Rakousko přijímání běženců omezí, bude ho následovat i sousední Slovinsko, uvedlo dnes tamní ministerstvo vnitra.

Rakousko podle Miklové-Leitnerové čelí obtížné situaci na své západní hranici s Bavorskem, kde německé úřady odmítají vpustit běžence, kteří míří do jiných zemí než do Německa. „Denně německá strana posílá zpět 200 až 300 běženců,“ řekl ministryně. „Od konce příštího týdne je proto budeme zastavovat přímo na našich jižních hranicích,“ dodala.

V Rakousku za loňský rok požádalo o azyl asi 90.000 lidí. To je ale jen zlomek zlomek ze stovek tisíc běženců, kteří zemí prošli do Německa a severských států.

Vládní Rakouská lidová strana (ÖVP), jejíž členkou je i Miklová-Leitnerová, navrhla akční plán, jehož součástí je například maximální počet běženců, které je země schopná přijmout. Součástí plánu je i návrh na vytvoření takzvaných čekacích zón na jižních hranicích. O návrzích bude v nadcházejícím týdnu jednat vláda se spolkovými zeměmi.

„Pokud na evropské a celostátní úrovni nepřijmeme žádná opatření, bude příliv uprchlíků pokračovat. Musíme proto v roce 2016 počítat se 120.000 žádostmi. Každý ví, že to není možné,“ dodala s tím, že je potřeba stanovit strop.

„Jakmile budeme mít strop, budeme postupovat jako Švédsko,“ uvedla Miklová-Leitnerová. Tato skandinávská země azylové žádosti nadále přijímá, ale nezpracovává je. „Jen tohle postačilo ke snížení počtu žádostí o azyl,“ dodala.

Na otázku, zda takové počínání nepovede k nahromadění běženců na hranicích, odpověděla, že chystaná opatření mnohé migranty od cesty odradí. „A ti, kteří se ocitnou nad stropem, budou ubytováni v takzvaných tranzitních či nárazníkových zónách,“ řekla s tím, že do země ale vpuštěni nebudou.

Přísnější přístup Vídně k běžencům není překvapivou zprávou. Mluvčí rakouského ministerstva vnitra Karl-Heinz Grundböck v pondělí uvedl, že vstup do Rakouska a tranzit nemohou brát migranti jako něco automatického. Úřady již nyní v některých případech, jako jsou chybějí dokumenty či nevěrohodné informace, běžence od hranic vrací do Slovinska. Letos se to už týkalo několika stovek lidí.

Pokud Rakousko skutečně přijímání běženců omezí, jak dnes oznámilo, sáhne k podobnému opatření podle slovinského ministerstva vnitra také Lublaň. Země tak chce prý zabránit, aby se na jeho území běženci hromadili.

Už ve čtvrtek uvedl premiér Miro Cerar po setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v Berlíně, že Slovinsko v případě nutnosti migrační proud na své hranici s Chorvatskem zastaví. „Nemůžeme dopustit, aby se ve Slovinsku ocitly během několika dní desetitisíce uprchlíků, o které se nebudeme moci postarat,“ uvedl. Cerar vyzval rovněž ke zvýšení hraničních kontrol „na druhé linii“ mezi Řeckem a Makedonií.