A císaři Maxmiliánovy s nosem jak skobou na zavěšení horolezeckého háku ty dluhy též - FOTO: Jiří Peňás
Sešel se tu celý habsburský rod s několika pozvanými spřízněnými panovníky - FOTO: Jiří Peňás
Prázdná hrobka, kenotaf, ve františkánském Dvorním kostele (Hofkirche) v innsbruckém Hofburgu - FOTO: Jiří Peňás
Maxmilián se k ní však choval jak k poslední služce (Maxmilián a Bianca na obrazech Bernharda Strigela v Innsbruckém Ferdinandeu) - FOTO: Jiří Peňás
Poznáme ho podle toho velmi nordického vzezření, nos jako skoba. - FOTO: Jiří Peňás
Tímto dílem se slavil magický letopočet 1500 - FOTO: Jiří Peňás
Domy jsou solidní, bytelné a mají hezkou patinu - FOTO: Jiří Peňás
Myslím, že není sugesce, když v rakouských městech už cítím něco středozemního čili latinského. - FOTO: Jiří Peňás
Vlastně tím Dürerovým pochodem do Itálie začala na sever od Alp renesance. Vedla přes Innsbruck - FOTO: Jiří Peňás
Je také docela přehledné a lze ho obejít pěšky - FOTO: Jiří Peňás
Já jsem na jedinou ženu s voletem narazil v innsbruckém Ferdinandeu - FOTO: Jiří Peňás
Zastavili jsme se v Innsbrucku a já si ho pamatoval jako město zářivých barev - FOTO: Jiří Peňás
Rakousko je tak krásná země, že by se měla (nejen) před turisty spíš chránit - FOTO: Jiří Peňás
Zpět na článek